Dokud jsme mladí, ani nás nenapadne myslet na důchod. Je přece tolik důležitějších věcí. Nikdo z nás nechce připustit, že by mohl vážně onemocnět, přijít o nohu, nebo dokonce o život. Jenže i to se stává. Kdo a za jakých podmínek může získat například vdovský či vdovecký důchod?

"Podmínkou nároku na vdovský nebo vdovecký důchod je, že zemřelý manžel nebo zemřelá manželka splňovali před svou smrtí podmínky na své vlastní zabezpečení. To znamená, že délkou pojištění splňovali nárok na invalidní nebo už starobní důchod. Základní podmínkou nároku na invalidní důchod přitom je, že v posledních 10 letech před úmrtím získali alespoň pět let pojištění," vysvětluje Helena Pelikánová, vedoucí oddělení metodiky důchodového pojištění České správy sociálního zabezpečení.

"Je to s podivem, ale jsou tací, kteří tuto základní podmínku nesplnili. Týká se to často podnikatelů, tedy osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), protože právě oni do roku 2003 nemuseli být účastni sociálního pojištění, na rozdíl od zaměstnanců, pro které je pojištění povinné," dodává Pelikánová.

"Není málo případů, kdy odmítáme žádosti občanů o invalidní nebo vdovský důchod, protože nesplnili zákonem dané podmínky," potvrzuje náměstek ministra práce a sociálních věcí Jiří Hofman. Z rukávu sype kruté osudy manželek, které zůstaly s dětmi po tragické autonehodě partnera zcela bez prostředků. Zjistily totiž, že jejich manžel - živnostník si neplatil sociální pojištění.

Za několik let by však k situacím, kdy lidé nedostanou po mrtvém partnerovi-podnikateli pozůstalostní důchod, už nemělo docházet. Od loňského roku je i pro OSVČ - v případě, že podnikání je jejich jediná výdělečná činnost - platba pojištění povinná.

Otázkou zůstává výše vdovského, či vdoveckého důchodu. Tu ovlivňuje délka pojištění - kolik let zemřelý člověk pracoval - a také výše pojistného, které se odvozuje od výše platu. Zjednodušeně řečeno, čím déle člověk pracuje a čím vyšší výdělky, tedy i pojistné, má, tím vyšší důchod pak dostanou jeho pozůstalí. A naopak.

Jak dlouho se důchod pobírá

Vdovský a vdovecký důchod se vyplácí rok po úmrtí partnera. Delší dobu se vyplácí jen tehdy, když je splněna alespoň jedna ze čtyř zákonem stanovených podmínek.

Těmi jsou: Pozůstalý (vdova či vdovec) pečuje o nezaopatřené studující dítě do 26 let, nebo pečuje o své převážně či úplně bezmocné rodiče, či rodiče zemřelého manžela, kteří s vdovou (vdovcem) žijí ve společné domácnosti, nebo vdova dovršila 55 let či vdovec 58 let nebo je vdova či vdovec plně invalidní.

"Existují ale podmínky na oživení nároku na vdovský a vdovecký důchod," upozorňuje Pelikánová. Podle ní nárok na vdovský a vdovecký důchod se může dotyčnému obnovit, pokud některou z uvedených podmínek splní do pěti let po zániku nároku.

"Představte si, že ovdoví 49letá žena. Nemá (nezaopatřené) děti a nestará se o bezmocné rodiče. Pobírá vdovský důchod rok do svých padesáti let, kdy jí nárok zanikne. Do pěti let však dosáhne věku 55 let a nárok na vdovský důchod jí tedy - pokud se do té doby opět nevdá - obživne. Nárok se jí oživí i v případě, že by do pěti let začala pečovat o bezmocné rodiče," vysvětlila Pelikánová.

Potvrdila, že se však můžete i dnes setkat s pětačtyřicetiletou vdovou, matkou dvou už vystudovaných dětí, která důchod po manželovi bere stále. Jak je to možné? "Záleží na datu úmrtí manžela. Pokud zemřel před 1. lednem 1996, její důchodové nároky se odvozují od právní úpravy platné před tímto datem. Tehdy jedna z podmínek zachování nároku na vdovský důchod byla dovršení věku 45 let a výchova dvou dětí," uvedla Pelikánová.