Hlavní obsah

Zdržení zavedení mýtného může stát 20 miliónů denně

Právo, Jiří Novotný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

PRAHA

Ve čtvrtek se znovu sejde meziresortní výběrová komise, která má do konce roku ze čtyř uchazečů vybrat vítěze soutěže na generálního dodavatele systému elektronického mýtného pro Českou republiku.

Článek

Rozhodování jde do finiše, ale v kuloárech se proslýchá, že jsou silné tlaky na to, aby soutěž byla zrušena, a počkalo se až na spuštění evropského satelitního systému Galileo. K tomu má dojít nejdříve v roce 2008.

Zdržení zavedení mýtného, které má u nás podle usnesení vlády odstartovat 1. ledna 2007, však přijde český stát draho. Podle odhadu ministerstva dopravy (MD) se totiž už v první fázi počítá s ročním výnosem z mýtného ve výši osm až devět miliard korun. Denně by tak zdržení připravilo státní pokladnu nejméně o dvacet miliónů korun.

Vláda se už dříve usnesla, že platit mýtné budou jen těžké kamióny nad 12 tun. Tento návrh má podporu i ve Sněmovně, kde na druhé čtení čeká vládní předloha novely zákona č. 13 o pozemních komunikacích, bez níž by nešlo mýto zavést.

V první etapě bude v ČR zpoplatněno 972 kilometrů dálnic a rychlostních komunikací. V roce 2008 se to má rozšířit i na řadu silnic první třídy. "Celkem se pak bude mýtné platit na 2100 kilometrech, a roční výnos by mohl přesáhnout dvacet miliard korun," řekl Právu ředitel odboru pozemních komunikací Jiří Nouza.

Satelit se prodraží

Obhájci satelitního systému argumentují tím, že jde o modernější technologii, a že by se na dálnicích nemuselo kvůli mýtnému stavět zdaleka tolik bran, jako v případě mikrovlnného systému. Podle naprosté většiny expertů se však bez mýtných bran žádný systém, tedy ani satelitní. neobejde.

Satelit nemůže pro potřeby silniční kontroly například přesně zaznamenat značku vozidla a tvář řidiče. K tomu je potřeba kontrolní brána. Důležité je to pro důkazní řízení, neboť ne všichni dopravci budou ochotni platit bez protestu vysoké pokuty za neplacení mýtného. Většina zemí, která už má nebo zamýšlí zavést elektronické mýto, proto vsadila na mikrovlnný, popřípadě smíšený systém.

Dál než Česká republika je dnes s elektronickým mýtným Rakousko, Německo a Portugalsko. Portugalský provozovatel dálnic BRISA nyní spolupracuje s firmou Kapsch na docílení úplné kompatibility mikrovlnného systému v této zemi s ostatními mýtnými projekty v Evropě.

Vybrané peníze na zlepšení silnic

V české soutěži na generálního dodavatele systému mýtného spolu soupeří čtyři uchazeči: konsorcium švýcarských firem Ascom a Fela, italská Autostrade, rakouský Kapscha a společnost A-WAY. "Všichni uchazeči nabízejí systémy, vycházející z mikrovlnné technologie," potvrdil předseda výběrové komise, náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek.

Podrobnosti zatím komise i uchazeči tají. Podle informací Práva chce například Kapsch realizovat v ČR mýtnou technologii, která umožní budoucí propojení se systémem Galileo.

Jak Kubínek zdůraznil, výběrová komise se nebude rozhodovat jen na základě nabídnuté ceny. Přihlédne též k rychlosti, s jakou uchazeči slibují systém vybudovat, k administrativní náročnosti výběru mýtného a možnosti doplňkových služeb.

Všechny peníze z mýtného půjdou na konto Státního fondu dopravní infrastruktury, a ten je vynaloží na zlepšení stavu silniční sítě. "Ročně máme k dispozici ze všech zdrojů na údržbu, opravy a výstavbu dálnic a silnic první třídy kolem padesáti miliard korun, ale potřebovali bychom o deset až patnáct miliard více," potvrdil Právu generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR Petr Laušman. Už první rok od zavedení mýtného v roce 2007 by přinesl nejméně polovinu této částky.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám