Článek
"Smlouvání o ceny je fenomén posledních čtyř až pěti let. Je to stále horší a horší, že si člověk připadá někdy jako v Turecku. Prakticky denně chodí do prodejny zákazníci s ceníkem staženým například z internetových obchodů nebo se znalostí tzv. doporučených cen a s prominutím somrují, zda bychom jim i my zboží neprodali za tytéž ceny. Nikoho předem nevyháníme. Když umíme reagovat na zákazníkovu nabídku odjinud nebo lidi dokážeme přesvědčit o výhodnosti naší nabídky, tak se třeba i domluvíme," míní vedoucí elektroprodejny Elos ve Stráži nad Nisou u Liberce Jan Konrád.
"Samozřejmě že lidé smlouvají, to není nic nového. Někdo uspěje, někdo méně, někdo vůbec ne," řekl Právu majitel několika jihomoravských velkoprodejen s elektrickým zbožím Josef Spáčil.
O konečné ceně rozhodne šéf
"Není to žádný nový trend, o deset procent se pokouší skoro každý," řekla Právu prodavačka jednoho z obchodů s luxusními oděvy v brněnské Vaňkovce. Podle ní mnoho zákazníků se smlouváním uspěje. "Záleží to na rozhodnutí vedoucího," doplnila prodavačka.
Snahu zákazníků smlouvat o ceně potvrdili téměř všichni obchodníci, kterých se Právo dotazovalo například v Českých Budějovicích. "Neříkám, že smlouvat chce každá zákaznice, ale už se mi to několikrát stalo. V těchto případech musí vždy rozhodnout vedoucí," uvedla například Kristýna Stankay z českobudějovického butiku Evelin.
Bohaté zkušenosti s tímto dříve neexistujícím jevem má také majitelka prodejny Elektro U Helmichů Alena Helmichová. "Setkávám se s tím dnes a denně, doslova nás ničí internet. Lidé si zde najdou zboží, které chtějí, a požadují ho od nás za stejnou cenu. Ta je přitom často nižší než cena od výrobce. Rabaty u benzínových čerpadel jsou mnohem vyšší než naše a tam kupodivu nikdo nesmlouvá," poznamenala obchodnice.
"Musíme být hodně pružní, abychom se udrželi na trhu. Se zákazníkem se vždy snažíme domluvit," poznamenal pracovník olomoucké prodejny Elektroprivat Vaďura.
Cizinci i dobře situované dámy
Podle Mileny Šaškové, která provozuje luxusní butik v Sušici, tíhnou ke smlouvání většinou dobře situované dámy. "Ostatní zákaznice, na kterých je vidět, že musejí počítat každou korunu, se kupodivu nad cenami nepozastavují a zaplatí bez řečí," říká.
Usmlouvat v butiku rozumnou cenu se prý dá jen v případě oblečení, které se dlouho nedaří prodat. "U nových věcí by smlouvání k ničemu nevedlo. Sušice je malé město, nemám velký rabat, tedy ani prostor k velkým cenovým pohybům. Raději zákaznici obdaruji dárkem, třeba punčochami, než bych přistoupila na slevu," popisuje Šašková.
"Zákazníci smlouvají stále více," uvedla vedoucí prodejny oděvů v obchodním domě Perla na Masarykově třídě v Karlových Varech. "Zkoušejí to pořád, ale především cizinci, hlavně Rusové, ale i Arabové a Izraelci," podotkla.
Ve zlatnictví slevili až třetinu
"Se smlouváním mám bohaté zkušenosti z doby svých studií v zahraničí, kde jsem úspěšně smlouval prakticky o všechno. Teď to zkouším všude i po návratu domů, ale uspěji jen někde. Kdybych měl srovnat nákup prstýnku v Praze a v Brně, tak musím říci, že rozdíl je velký. Zatímco v Praze vám nabízejí slevu až do výše třetiny ceny, zvlášť když platíte hotově, v Brně mi ani přes výslovnou výzvu nenabídli buď žádnou slevu, nebo maximálně do deseti procent. Kdyby si prý snížili marži, nezaplatili by ani fixní náklady svého podniku. Z toho je vidět velký rozdíl v síle trhu mezi Prahou a Brnem," řekl Právu mladý právník Ludvík Chalupa.
U ostatního zboží je to podle něj podobné, ale "ani v Brně ještě za boty nezaplatil cenu, která je vyznačena na krabici".
V hypermarketech bez šance
Ve velkých obchodních domech však zákazník se smlouváním tvrdě narazí. "Za zboží zaplatíte u pokladny tu cenu, jež je uvedena na cenovce v regálu. Žádný prostor pro vyjednávání neexistuje," potvrdila Právu mluvčí řetězce Tesco Jana Matoušková.