"Informoval jsem je o tom, jakým způsobem se bude úřad chovat, pokud zjistí nějaké praktiky narušující volnou soutěž," sdělil novinářům Pecina.

Právu upřesnil, že sankce by mohly přicházet v situaci, kdy "by se ceny a marže a nákupní ceny vyvíjely nějakým podivným způsobem", což by znamenalo případné zneužití kolektivního dominantního postavení největších hráčů na trhu.

Pecina připustil, že něco takového se obtížně prokazuje a je také těžko definovatelné. Nicméně v okamžiku, kdy by se trh vyvíjel pro spotřebitele extrémně nevýhodně, marže by neobvykle rostly u více společností naráz, potom by se antimonopolní úřad zaměřil na to, jestli nedochází ke zneužití soutěže i bez vzájemných dohod největších pumpařů.

V případě prokázané kartelové dohody o cenách mohou společnosti dostat pokutu až 10 miliónů korun nebo deset procent z obratu za poslední kalendářní rok.

Preventivní schůzky

Pecina se chce zaměřit spíše na preventivní schůzky se šéfy petrolejářských společností, na vysvětlování, proč dramaticky narůstají ceny, jako tomu bylo v uplynulém týdnu.

Informace, které dostal ÚOHS od jednotlivých společností, svědčí podle Peciny o tom, že nynější nárůst cen benzinu byl způsoben rostoucími vstupy. Úřad bude také situaci na trhu s pohonnými hmotami sledovat v pravidelných intervalech, nikoli jen náhodně, až v okamžiku excesů.

Za nejhorší postup považuje Pecina dlouhodobou nečinnost svého úřadu a potom najednou udělování pokut. Na otázku, zdali naráží na svého předchůdce Josefa Bednáře, odmítl odpovědět.

Bednář po řadě procesních kroků v minulosti uložil šestici distributorů pohonných hmot za údajnou kartelovou dohodu o cenách souhrnnou pokutu 313 miliónů korun. Případ nyní posuzuje Krajský soud v Brně.

Vladimír Vacek ze společnosti Shell připustil, že každé zvýšení cen benzínu znamená snížení poptávky, procento však odmítl říci. Naopak jeho kolega z ÖMV tvrdí, že úbytek zákazníků nezaznamenali. Zástupci dalších společností se odvolávali až na celoměsíční výsledky.