Rozpočtová rada upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací. „Jde o simulaci vývoje, který by nastal bez změn daňových a výdajových politik,” píše se ve zprávě.

S postupným stárnutím populace podle rady nebude spojen pouze rostoucí objem výdajů na důchody, ale i zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči.

„Hlavní příčinou dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí je nesoulad mezi současným nastavením legislativy na jedné straně a očekávaným demografickým vývojem na straně druhé,” dodala rada.

Zadlužení veřejného sektoru by podle simulace při současném stavu zůstalo přibližně do poloviny 30. let stabilizované. Již v roce 2047 by však byla překonána zákonem stanovená dluhová brzda. Dluhová brzda stanoví, že pokud veřejný dluh překoná 55 procent HDP, vláda předloží vyrovnaný či přebytkový rozpočet.

Veřejný dluh v poměru k HDP má ČR nyní 32,7 procenta a v rámci EU je jeden z nejnižších. EU požaduje podle současných pravidel dluh země pod 60 procenty HDP. Nejlépe je na tom Estonsko s 8,4 procenta, nejhůře Řecko (181,1 procenta) a Itálie (132,2 procenta).

V čele rady stojí Zamrazilová

Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti českých veřejných financí má za cíl přinést pohled na to, zda by Česká republika byla při zachování stávajícího nastavení daňových a výdajových politik schopná v horizontu následujících 50 let hradit svoje výdaje a závazky, tak aby nebyla ohrožena neudržitelným zadlužením.

O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl předloni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti, který má pomoci vytvořit brzdu proti nadměrnému zadlužování státu. Předsedkyní rady je bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, členy Richard Hindls a Jan Pavel.

Předsedkyni volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh SenátuČeské národní banky.