„Je to velká ztráta času, kterou často strávíte zbytečně v dopravních kolonách a zácpách. A těch je v poslední době víc a víc,“ potvrdila Právu třicetiletá Kamila, která dojíždí z Liberce do Prahy.

Ve většině regionů je práce dost, firmy stále hledají nové pracovníky. I proto se počet dojíždějících mimo své město či obec už desetiletí výrazně nemění. Zájem o dojíždění za prací nezvýšil ani státní příspěvek až 3500 Kč měsíčně, který žadatelům od roku 2016 vyplácejí jako úhradu na dopravu úřady práce. Loni o něj požádaly jen dva tisíce lidí.

Polovina jezdí do práce 20 minut

Minimální zájem byl i o státní příspěvek na přestěhování za prací. Ten dosahuje až 50 tisíc korun a loni jej využilo jen
70 domácností.

„Hledám si místo, abych nemusel dojíždět, teď trávím na cestách do práce tak dvě hodiny denně. Je to zbytečně strávený čas, který mne navíc stojí dvě stovky denně, tedy zhruba čtyři tisíce měsíčně. Klidně nastoupím na jiné místo s platem o ty čtyři tisícovky menším, ale čas nehodlám trávit na cestě,“ uvedl strojní údržbář Jaromír, který cestuje z Tábora do Prahy.

A neochotu dojíždět za prací potvrzují i průzkumy. Z analýzy společnosti Randstadt vyplývá, že třetina zaměstnanců, kteří dojíždějí dlouho za prací mimo své město či obec, uvažuje o tom, že raději změní zaměstnání či zaměstnavatele.

„Představa, že mě v zimě po namáhavé práci čeká ještě hodinová cesta autem po zledovatělé silnici, mě vede k tomu, že přemýšlím, jak to změnit, a vymýšlím si důvody, proč z práce odejít dřív,“ potvrdil Právu pětatřicetiletý technolog Petr.

Jak ale upozorňují sociologové, nezřídka větší ztrátu času představuje dojíždění uvnitř velkých měst. Přejezd z jednoho konce na druhý trvá třeba v Praze stejně dlouho jako cesta do 90 kilometrů vzdálené Plzně.

Polovina Čechů stráví cestou do práce okolo 20 minut. Vzdálenost práce od místa bydliště se tak stává stále důležitějším argumentem pro přijetí pracovní nabídky, vyplývá z analýzy pracovního trhu ČR zpracované personální agenturou Grafton Recruitment.

„Mobilita Čechů je tradičně ve srovnání se západní Evropou nižší. I když by s příchodem mladších generací na pracovní trh měla spíše růst, v souvislosti s dobrými příležitostmi nabízenými napříč celou republikou naopak klesá,“ uvedla Jitka Součková z této agentury.

Podle ní se mladší lidé ochotněji stěhují pouze do větších měst, hlavně pak do Prahy.

Dojíždění unavuje a stresuje

Někdy má ale dojíždění za prací prozaické důvody. „Značný počet občanů nemá peníze na drahé nájmy v centrech měst, bydlí proto v okolí, což je jeden ze zdrojů nuceného dojíždění. Malá ochota Čechů dojíždět je naopak dána vysokým podílem domů a bytů v osobním vlastnictví,“ uvedl hlavní ekonom BS Securities Štěpán Křeček.

Cestování za prací, ať už vlaky, autobusy či osobními auty, vyvolává také diskuse, zda to prospívá zdraví zaměstnanců a jejich pohodě. Podle expertů na rodinu dojíždění a časté absence jednoho z partnerů, který více času než s partnerem tráví s kolegy a kolegyněmi z práce, stabilitě rodin a vztahů neprospívají.

„Dojíždění unavuje a stresuje,“ potvrdila Právu psychiatrička Dana Kertészová. „Lidé dojíždějící za prací mohou podávat i horší pracovní výkony,“ dodala.