Článek
„Řepka má jako každá hospodářská plodina svá pro a proti. Její pozitivní role spočívá v tom, že má velkou nadzemní i podzemní část a díky tomu půda, kde roste, lépe zadržuje vodu. Z hlediska biomasy je pozitivní, dobrou meziplodinou mezi obilovinami,“ řekl Právu agrární analytik Petr Havel.
„Odvrácenou stranou je, že má hodně škůdců, a aby měli zemědělci dostatečný hektarový výnos, musí ji ošetřovat,“ dodal.
„Řepka se ošetřuje více než většina plodin a chemické postřiky končí v půdě a v povrchové vodě, kterou kvůli tomu máme kontaminovanější,“ konstatoval Havel. Většinově se řepka podle Havla zpracovává na olej, který je i Světovou zdravotnickou organizací doporučen jako nejzdravější.
„Dnes se mluví o palmových olejích a o tom, že si vysazováním těchto palem ničíme plíce planety. Řepkový olej může být trochu protiváhou,“ potvrdil Právu Radomil Měřínský z Mendelovy univerzity v Brně.
Pozitivem řepky je podle něj jednoznačně i to, že se na polích po republice nepěstují jen obiloviny, a půda tak není zatěžována jednostranně.
„Řepka se také vyznačuje velkou tvorbou organické hmoty. Odveze se jen malá část a zůstává obrovská část kořenových zbytků, což má pro půdu velký přínos. Mezi negativa patří fakt, že může dělat zle alergikům a zemědělci se o ni musí starat deset měsíců v roce. Je zároveň náročná na hnojení a pesticidy,“ dodal Měřínský.
Chce to menší lány
Výhodou podle Havla rovněž je, že řepka velice rychle kvete, a tak v době, kdy ještě hodně planě rostoucích rostlin nekvete, je vítanou stravou pro včely. Potíž ale Havel spatřuje v tom, že se řepka pěstuje na velkých nepřerušených lánech.
„Problém našich polí není řepka sama o sobě, ale to, že jsou lány hrozně velké. Zvyšuje se tak vodní eroze. Brojil bych tedy proti tomu, na jak velkých nepřerušených lánech se pěstuje. V České republice je to asi 400 tisíc hektarů, odborníci se shodují na tom, že by to mělo být asi 300 tisíc hektarů, takže by se měla její produkce asi o čtvrtinu snížit,“ uzavřel.
Ilustrační foto
Babiš minulý týden v neděli na sněmu Agrární komory upozornil, že dvě třetiny řepky vypěstované v Česku se používají na výrobu potravin, například olejů na smažení nebo majonézy, zatímco na výrobu biopaliv se spotřebuje třetina, a stav tedy není tak špatný, jak tvrdí kritici.
Podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého bylo v marketingovém roce k průmyslovému zpracování určeno téměř 1,2 milionu tun, přičemž 376 tisíc tun bylo zpracováno jako MEŘO, tedy metylester vyrobený z řepkového oleje, který tvoří základ bionafty. „K potravinářským účelům bylo spotřebováno 467 tisíc tun,“ informoval Bílý.
Jedním z největších zpracovatelů řepkového semene a výrobcem metylesteru, který se přimíchává do bionafty, je společnost Preol z holdingu Agrofert, jejž Babiš kvůli politickému angažmá vložil do svěřenského fondu a z něhož má podle kritiků stále prospěch.