Pro směrnici hlasovalo 474 poslanců, proti bylo 163 a 14 se hlasování zdrželo.

Směrnice se věnuje i problematice dvojí kvality výrobků, tedy když jsou výrobky s rozdílným složením v různých zemích prezentovány pod stejnou značkou. Po Evropské komisi dokument požaduje, aby po dvou letech od vstupu směrnice v platnost posoudila aktuální stav a případně navrhla zařazení dvojí kvality výrobků mezi nekalé obchodní praktiky.

Popelnice Evropy

Testy prováděné například VŠCHT v roce 2017 potvrdily rozdílné složení výrobků určených pro český trh oproti těm v Německu či Rakousku. Příkladem jsou lančmít nebo rybí prsty s menším obsahem masa, odlišné množství Mozzarelly na pizze nebo v případě pracích prášků pak například prášky s menším obsahem účinných látek. Podobný problém řešily i další země jako Slovensko nebo Maďarsko.

Nová evropská směrnice na ochranu spotřebitele
Cílem právní úpravy, která je součástí balíčku s názvem Nová politika pro spotřebitele, je poskytnout spotřebiteli transparentnější informace o mechanismu zpracovávání nabídek na online trzích a v internetových srovnávacích službách, jako jsou například Amazon, eBay, Airbnb či Skyscanner.
Srovnávačům směrnice ukládá zveřejnit parametry, které určují pořadí nabídek, ve kterém se zobrazí potenciálnímu kupci. Spotřebitelé mají podle nových pravidel také být informováni o tom, od koho výrobky či služby kupují, aby věděli, jak jsou chráněni v případě problému - například nutnosti reklamace.

Výrobci se brání tím, že spotřebitelé mají v různých zemích odlišné chutě nebo že se jedná o různé produkty, které se pouze podobají.

Někteří nicméně recepturu sjednotili. Od roku 2018 je například mezinárodní receptura nových i stávajících druhů pizz Ristorante od firmy Dr.Oetker identická pro celou Evropu a celý svět.

Označení dvojí kvality jako nekalé praktiky požadovala česká eurokomisařka pro ochranu spotřebitelů Věra Jourová.

Názor, že se směrnice nevěnuje problematice dvojí kvality výrobků dostatečně, vyjádřila řada českých zástupců, kteří se podíleli na pozměňovacím návrhu, který by dvojí kvalitu zařadil mezi nekalé praktiky a který ve středu na plénu neprošel.

"Mohli jsme dnes udělat definitivní tečku za debatami o množství kakaa v čokoládě v Německu a v Česku, bohužel se tak nestalo. Pro mne jako poslankyni zvolenou za Českou republiku je výsledek zklamáním," uvedla europoslankyně Dita Charanzová (ANO).

"Mrzí mne, že nebyly přijaty pozměňovací návrhy, jichž jsem spoluautorkou, které mohly situaci ještě zachránit. Osobně jsem o nich ještě tento týden řadu kolegů přesvědčovala, bohužel ale nakonec v 751členném parlamentu nenašly dostatečnou podporu,“ řekla.

Za zahozenou šanci na Twitteru označil hlasování také europoslanec Jiří Pospíšil

Podobně se vyjádřila také europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD). "Jako člověk, který téma do Bruselu přinesl a systematickou prací jej z nechtěného dotáhl až do zákonné úpravy, spokojená nejsem. Přijatý zákon totiž obsahuje řadu právních kliček, přímo šitých na míru velkým výrobcům, kteří z dvojí kvality mají velký byznys," řekla.

Upozornila, že každé podezření na dvojí kvalitu musí složitě posuzovat dozorový orgán, musí sbírat důkazy, vyjádření výrobců. To podle ní v praxi nemůže fungovat.

„Ještě horší je, že zákon připouští odůvodněné a objektivní faktory, díky kterým výrobci mohou potraviny a další zboží i nadále přizpůsobovat místním chutím, cenovým preferencím a kdo ví čemu ještě, protože si prolobbovali, že tyto faktory nebudou v textu všechny vyjmenovány. Takže dovoleno je prakticky cokoliv,“ zdůraznila.

Poznamenala, že hodlá na zákazu dvojí kvality výrobků spolupracovat s českými úřady tak, aby byla zapsána do českého zákona, a domnívá se, že se téma již brzy na půdu evropských institucí vrátí.