Zatímco ještě v roce 2005 se na zedníka vyučilo 705 mladíků, minulý rok už jich bylo jen 253. Počet absolventů zednických nebo například malířských oborů se dostává na kritickou hranici, uvádějí analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).

Nepříznivou situaci v oboru zedník potvrzuje i Ivana Sedláková, ředitelka Středního odborného učiliště a praktické školy Kladno. „Možná svoji roli sehrává to, že mladí lidé jsou přesvědčeni, že zedníkem mohou být i bez výučního listu, že řemeslo odkoukají. Řada firem, když aktuálně potřebuje tuto profesi, tak si zase lidi rychle zaučí, nebo najme zahraniční pracovníky,“ říká Sedláková.

Elektrikář je atraktivnější

Mladí lidé se obecně příliš nehrnou do oborů vyžadujících fyzicky náročnou činnost. Velká nabídka na trhu práce jim současně umožňuje najít si uplatnění v jiných, méně náročných oborech, a třeba i s větší společenskou prestiží.
Podle ekonomů určitou roli hraje i nabídka zejména ukrajinských dělníků a stavebních týmů na klíč. To snižuje tlak firem na podporu rozvoje a posilování českých výučních oborů, konkrétně zedníků. Podobně jsou na tom i truhlářské profese, kde je za posledních třináct let úbytek 70 procent absolventů, uvádí analýza AMSP.

Naopak na lepší časy se blýská ve strojírenských a elektrikářských odvětvích. To potvrzuje i Sedláková. „Výrazně se v těchto oborech zvýšily příjmy, firmy nešetří, protože zejména elektrikáře nutně potřebují. Obor se tak stává atraktivní, roste zájem o odborné zkoušky.“

Celkový pohled na absolventy řemeslných profesí vypovídá o tom, že počty absolventů učňovských oborů, resp. učňovských řemeslných oborů zůstaly loni zhruba na úrovni dvou předchozích let; což je ale o více než 40 procent méně než v roce 2005.

V detailnějším pohledu je zřejmé, že řemeslné profese v posledních třech letech drží nad vodou zmíněné strojírenské a elektro obory, zatímco obory stavební a dřevařské letí nezadržitelně dolů a profese potravinářské v posledních letech stagnují.

„Ve strojírenských nebo elektro oborech je možné postupně situaci řešit např. robotizací, avšak u stavebních profesí to jde ve výrazně menším měřítku. Je tedy zřejmé, že bez zahraniční pracovní síly se v brzké době nemáme šanci obejít.“ říká předseda AMSP Karel Havlíček.

Čtyři nejsilnější obory (strojírenství, elektrotechnika, potravinářství a stavebnictví) absorbují 88,9 procenta všech absolventů. Úplně kritická je pak situace naopak u profese řezník-uzenář, kde ročně končí už jen 72 absolventů, zatímco ještě před 13 lety jich bylo 235, píše se v analýze asociace.

Vyučení řemeslníci přitom prakticky nevědí, co je to nezaměstnanost. Průměrná míra nezaměstnanosti vyučených absolventů za roky 2017–2018 byla 5,3 procenta. Prakticky okamžitě sežene zaměstnání vyučený čalouník, nástrojař i řezník-uzenář.

„Patrný je obrovský nárůst poptávky převažující nad nabídkou i v menších stavebních zakázkách, jako jsou rekonstrukce bytů. Dříve si hodně věcí udělali lidé sami anebo šli do hospody a našli si řemeslníky tam. Dnes hlavně mladí lidé ani neuvažují, že by si něco udělali. Vezmou mobil, najdou firmy, reference, porovnají ceny,“ potvrdil Martin Ekrt, šéf portálu Nejřemeslníci.cz, který za deset let fungování seskupil na jedno pomyslné tržiště 30 tisíc řemeslníků a prošly přes něj zakázky za 18 miliard korun.

Podle něho jsou dnes zadavatelé zakázek i malého rozsahu ochotni si počkat na kvalitnějšího dodavatele. „Svépomoci ubývá,“ soudí Ekrt. Také tím vzrostly ceny u řemeslníků, někteří žádají i o polovinu více než před třemi čtyřmi lety.

Usnuly školy ve středověku?

Podle východoevropského šéfa největšího výrobce stavebních materiálů Saint-Gobain Tomáše Rosáka ovšem spí na vavřínech i většina stavebních škol. „Často tam učí už dávno překonané postupy. Smutné je, že většina škol, až na pár výjimek například v Brně, nemá zájem o to, aby naši specialisté přišli a ukázali a vysvětlili nové technologické postupy,“ popsal Právu.

Připustil, že názorná videa bez velkých slov na veřejných sítích, jež ukazují, jaké jsou postupy u stavebních systémů, jsou mnohdy efektnějším způsobem, jak obeznámit dělníky s novinkami. „Fakt je, že na stavbách většina dělníků stejně asi česky pořádně neumí a jsou z různých oborů,“ dodal.