Debata zatím většinově směřuje k roku 2035, kdy by podle předběžného plánu uhelné komise měly skončit všechny uhelné elektrárny, možná s výjimkou několika, které by ještě pár let byly připravené v pohotovosti pro případ, že by byl momentální nedostatek větrné energie.

S tímto datem ale zatím zástupci východoněmeckých spolkových zemí souhlas nevyjádřili. Aby tak mohli učinit, musí podle nich být jasně stanovena částka, která půjde na obnovu a zvládnutí strukturálních změn v regionu. Podle trojice východoněmeckých spolkových zemí bude potřeba kolem 60 miliard eur na příštích 30 let.

Křetínský: Debata by měla být racionální

Na co nejdelší využití uhelné energie tlačí především trojice východoněmeckých zemí, které hovoří o termínu až kolem roku 2040. V oblasti provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského, který v regionu zaměstnává na 8000 lidí.

Podnikatel Daniel Křetínský

Podnikatel Daniel Křetínský provozuje v Německu hnědouhelné doly a elektrárny.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Postoj Křetínského k německému rozhodování o konci uhlí je jasný. „Bez hnědého a černého uhlí by se zítra Německo zastavilo,” řekl podle středečního vydání listu Süddeutsche Zeitung německým novinářům. Vyjádřil také přesvědčení, že by debata v Německu měla být vedena racionálněji.

Uhelná komise, v níž zasedají zástupci vlády, průmyslu, odborů i organizací na ochranu životního prostředí, o konci uhelné energie v Německu nerozhodne sama. Tato zodpovědnost připadne vládě a parlamentu. Přesto je ale její role klíčová, protože se počítá s tím, že se politici jejím doporučením budou řídit.

Východ by chtěl skončit až v roce 2040

Předběžné plány komise, která se oficiálně jmenuje Růst, strukturální změny a zaměstnanost, počítají podle magazínu Der Spiegel s tím, že se v první fázi do roku 2022 uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu pěti gigawattů na západě země. Za každý gigawatt má přitom provozovateli připadnout odškodnění ve výši 600 milionů eur (15,5 miliardy korun).

Větrná elektrárna ČEZ v lokalitě Lettweiler Höhe v německé spolková zemi Porýní-Falc.

Větrná elektrárna ČEZ v lokalitě Lettweiler Höhe v německé spolkové zemi Porýní-Falc se na rozdíl od těch uhelných o budoucnost bát nemusí.

FOTO: ČEZ

Hlavní fáze odklonu od uhelné energetiky se má odehrát v letech 2022 až 2030. Komise přitom zvažuje, že v tomto období budou provozovatelé elektráren dostávat odškodnění v závislosti na tom, kdy přesně je uzavřou. Kdo tak učiní dříve, dostane větší peníze. Také v těchto letech se opatření budou týkat především západu spolkové republiky.

Na východní oblasti, tedy především spolkové země Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dojde nejspíš po roce 2030. Organizace na ochranu životního prostředí požadují, aby konečným datem byl právě rok 2030, premiéři východoněmeckých zemí ale lobbují za dobu kolem roku 2040, kdy stejně v regionu vyprší většina povolení k těžbě.