Důvodem, proč se počet bezproblémových domácností příliš nezvýšil, je růst cen, zejména bydlení, energií a nákladů na dopravu. Rostou i ceny potravin a dalších životních potřeb.

Domácnosti mají i představu, kolik by pro finanční klid a pocit, že se svými příjmy vyjdou, potřebovali měsíčně navíc. Podle nejnovější studie společnosti Partners by rodiny finan­čně uklidnilo, kdyby jejich příjem stoupl v průměru ještě zhruba o dalších 13 tisíc korun. Třetina dotázaných do­mácností by se ale spokojila i s příjmem vyšším o pět tisíc korun.

Na co nezbývá

Hlavní rozdíl mezi tím, zda se rodina cítí bohatá, či chudá, není v Česku rozhodně pocit hladu či nedostatek oblečení. Na základní potřeby mají prakticky všichni, Česko v počtu oficiálně chudých (10 procent obyvatel, tedy méně než milion osob) zaujímá jednu z posledních příček v Evropské unii.

Peníze z důchodu mi stačí, ale prakticky nic neušetřím. Vše, co dostanu, vydám za léky, potraviny, nájempětasedmdesátiletá Zdena z Prahy

Základní potřeby, jako je jídlo či oblečení, zvládá z příjmu pokrývat 92 procent domácností, uvádí CVVM. Téměř čtyři pětiny lidí rovněž nemají potíže s úhradou zdravotní péče, léků a zdravotních pomůcek. Příjem také většinou stačí na financování zájmů a koníčků a polovina domácností zvládá nakupovat i kvalitnější potraviny.

Rodiny většinu svých příjmů utratí za běžná vydání. Problémy, ale i subjektivní pocity nedostatku peněz zaznamenávají analytici tehdy, kdy výdaje překračují běžný provoz domácností. Proto například nečekaný výdaj 10 tisíc by po­dle Českého statistického úřadu ekonomicky dostal do problémů na 30 procent domácností.

„Peníze z důchodu mi stačí, ale prakticky nic neušetřím. Vše, co dostanu, vydám za léky, potraviny, nájem,“ potvrdila Právu pětasedmdesátiletá Zdena z Prahy. Individuální pocit, že domácnost nemá dostatek peněz, proto podle CVVM, ale i ekonomických analytiků vyplývá z toho, že domácnosti nic z běžného příjmu neušetří či nemohou podporovat finančně své děti, trávit dovolenou v zahraničí, a především nakupovat luxusní zboží.

Tři čtvrtiny lidí si ze svého příjmu luxusní zboží dovolit nemohou, konstatuje studie CVVM. To jsou ale podle psychologů zbytné výdaje, které nepodmiňují kvalitu života.