Šéf resortu pro web euractiv.sk řekl, že nyní je potřeba společně s obchodníky vytvořit fungující systém. „Ve státech, které zálohují PET láhve, dosahuje efektivita jejich vrácení 90 až 98 procent. Zálohy se pohybují kolem 25 centů,“ uvedl minulý týden Sólymos.

Mezi nejúspěšnější země patří v tomto směru Německo a Švédsko. A svérázný způsob, jak naučit obyvatele recyklovat PET láhve a plechovky, začali používat v tureckém Istanbulu. Pokud do speciálního kontejneru vhodí lidé 28 láhví, dostanou jízdenku na metro zdarma.

Slováci nemohou převzít stávající systém Německa ani Švédska, protože ty zavedly nejdřív zálohování a teprve potom byl nastaven systém třídění odpadu.
Sólymos potvrdil, že náklady na zálohování ponesou výrobci obalů. Podle evropských směrnic i slovenských zákonů je výrobce povinen postarat se o odpad.
Někteří výrobci poukazují, že zálohování naruší stávající systém tříděného odpadu. „Určitě půjde o zásah do systému separovaného sběru. Logicky to bude mít dopad. Ale když to funguje jinde, musí to fungovat i u nás,“ poznamenal k tomu Sólymos.

Na slovenský trh se ročně dostane 1,1 miliardy plastových láhví. Návratnost v rámci recyklace dosahuje 60 procent.

V Česku se uvidí

Zavedení zálohovaných PET láhví zvažuje i české ministerstvo životního prostředí. Nejprve chce ale posoudit možnosti. „Ministerstvo čeká na výsledky analýzy Institutu cirkulární ekonomiky, ta by dle našich informací měla být k dispozici nejdříve na konci listopadu,“ řekla Právu před časem Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení.

Ministerstvo se podle jejích slov na základě očekávané analýzy zamyslí i nad možným zálohováním plechovek.

Podle Vojtěcha Voseckého z Institutu cirkulární ekonomiky je návratnost plastových láhví v rámci recyklace v České republice podobná jako na Slovensku, tedy zhruba šedesátiprocentní.