Hartwig Löger, ministr financí nyní předsednického Rakouska, připomněl, že jde o opatření výjimečné a časově omezené, které by mělo pomoci zemím s "endemicky rozšířenými" takzvanými karuselovými podvody na DPH. Základem mechanismu reverse charge je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit právě tomuto typu podvodů.

Finální schválení pravidel, které Evropská komise zemím nabídla po setrvalém tlaku z Prahy v prosinci 2016, bude možné až poté, co se k nim vyjádří Evropský parlament. O návrhu se opakovaně a neúspěšně v ministerské radě vyjednávalo, věc dlouhodobě blokovala především Francie, ale i další země. Naposledy návrh zablokovaly při jednání v květnu. Nyní jako poslední své výhrady stáhlo Rumunsko.

„Nakonec se podařilo najít kompromis přijatelný pro všechny, za což jsme vděční i rakouskému předsednictví,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. „Návrh na plošný reverse charge je pro ČR mimořádně důležitý. Je nutný pro ještě lepší výběr DPH v krátkém horizontu,“ dodala ministryně financí.

Přenesená daňová povinnost, tzv. reverse charge, je založena na principu, že při poskytnutí služeb nebo zboží nepřiznává DPH prodejce, ale odběratel. Prodejce vystaví daňový doklad, kde proti běžnému daňovému dokladu neuvede výši DPH. Místo toho uvede, že výši daně je povinen doplnit a přiznat odběratel. Cílem opatření je zamezit podvodům a spekulacím v souvislosti s platbou DPH, především u tzv. karuselových podvodů. Opatření se netýká koncových drobných spotřebitelů, ale plátců DPH, tedy firem a podnikatelů.

Resort dříve uvedl, že považuje rozšíření tohoto mechanismu za efektivní nástroj boje proti daňovým únikům.

„Reverse charge, který je mojí vlajkovou lodí pro výběr DPH, byl schválen. Trvalo to sice 4,5 roku, ale dokázali jsme, že umíme prosadit svoji prioritu i proti názorům členských států i Komise. Poprvé v historii našeho členství v EU jsme přesvědčili Komisi, aby předložila návrh, který chceme my,“ sdělil Novinkám premiér Andrej Babiš (ANO).

Režim reverse charge se už několik let v Česku používá na stavební práce, šrot či zlato, mobily, tablety, procesory, některé obiloviny a surové kovy. Pro běžné spotřebitele se nic nemění - týká se to jen obchodů mezi firmami.

Česko ani žádná další země nedostala ale například výjimku pro pohonné hmoty, kde přitom stát podle politiků přichází kvůli podvodům o miliardy. Důvodem, že některé státy výjimky blokovaly, mohly být obavy, že by se podvody přelily do zemí, které by reverse charge neměly.

Jen na větší transakce

Nyní potvrzený návrh doznal proti původní, komisí navržené verzi, několika změn. Obecný mechanismus bude moci použít země jen při splnění přísných kritérií a poté, co její žádost o použití reverse charge státy posvětí.

Uplatnit mechanismus bude možné u transakcí týkajících se zboží a služeb nad 17 500 eur (asi 450 tisíc korun). Je to vyšší částka než komisí původně navržených 10 000 eur. Země přitom bude muset splňovat některé dodatečné podmínky, třeba účinný a funkční systém elektronických hlášení.

Možnost využívání reverse charge je navíc časově omezena do 22. června 2022, kdy by podle představ Evropské komise měl v EU naběhnout nový "definitivní" systém pravidel pro DPH.

Ministři financí zemí EU na tomto jednání také otevřeli cestu k tomu, aby státy Unie mohly přeřadit elektronické publikace do snížené či nulové sazby DPH.