Války tak ohrožují cíl Světové banky extrémní chudobu do roku 2030 celosvětově vymýtit. Za extrémně chudé jsou v globálním měřítku považováni lidé, kteří si musí vystačit 1,90 mezinárodního dolaru z roku 2011 denně. Mezinárodní dolar je hypotetická měna, která by měla v daném místě stejnou kupní sílu jako měl americký dolar v USA v určeném okamžiku.

V letech 2013 až 2015 počet lidí žijící v extrémní chudobě klesl o 68 miliónů na 736 miliónů. Ve zhruba polovině všech států světa se míra extrémní chudoby pohybuje pod třemi procenty.

„Za posledních 25 let se více než miliarda lidí vymanila z extrémní chudoby, a míra globální chudoby je tak nejnižší v zaznamenané historii,“ uvedl šéf skupiny Světové banky Jim Yong Kim.

Globální chudoba

Globální chudoba ve světových regionech

FOTO: David Ryneš, Novinky

„Pokud však chceme chudobu do roku 2030 vymýtit, potřebujeme více investic, zejména do vytváření lidského kapitálu,“ dodal.

Kromě zemí postižených vleklým válečným konfliktem zaostávají i země subsaharské Afriky, kde chudoba klesá mnohem pomaleji a zřejmě i v roce 2030 bude dosahovat dvojciferných čísel. V letech 1990 až 2015 klesl podíl extrémně chudých lidí v tomto regionu z 56 na 35,2 procenta.

Role globalizace a volného obchodu

Podle švédského ekonomického historika Johana Norberga je pro redukci globální chudoby a zlepšování životního standardu lidí po celém světě klíčový volný obchod a globalizace.

„Znamená to, že i země, které na tom nejsou zase tak dobře z hlediska ekonomického pokroku, například Haiti, udělaly obrovský skok kupředu. I na Haiti od roku 1960 stoupla střední délka dožití o 20 let a kojenecká úmrtnost klesla o dvě třetiny,” řekl Norberg v rozhovoru pro Novinky.

„Protože tam mohou využívat technologie a poznatky, které byly objeveny ve vyspělých zemích. Otevřenost je tedy základním předpokladem pro pokrok, ze kterého těží většina lidí,” dodal. [celá zpráva]