Zavedení zákona na ochranu nájemníků ve vládě nejaktivněji prosazovala německá ministryně spravedlnosti Katarina Barley (SPD). Návrh zákona minulý týden schválila vláda, nyní poputuje k zákonodárcům.

Norma počítá s tím, že pronajímatel musí nájemníka před uzavřením kontraktu informovat o budoucím zvyšování nájmu. Toto navýšení nesmí překročit 10 procent průměrné ceny nájmů v dané oblasti. Navýšení větší než 10 procent musí pronajímatel důkladně odůvodnit. I když investuje do vylepšení budovy nesmí nařídit zvýšení nájmu o více než o tři eura (78 korun) na metr čtvereční, informovala německá i zahraniční média.

„Vysoké ceny nájemného se staly sociálním problémem. Je nepřijatelné, že policisté a zdravotní sestry si nemohou v některých městech pronájem dovolit a tráví každý den několik hodin dojížděním do práce,“ zdůvodnila krok ministryně. Zákon má být součástí balíku, který počítá také například s výstavbou sociálních bytů a finančními úlevami při investicích do výstavby bydlení.

Chybí stovky tisíc bytů

Nájmy se v posledních deseti letech v městech jako Berlín, Frankfurt nebo Mnichov zdvojnásobily. Lidé ze střední a nižší třídy mají velký problém najít dostupné bydlení. Podle německých expertů země potřebuje pro uspokojení poptávky ve velkých aglomeracích vybudovat asi 400 tisíc bytů. Opozice proto upozorňuje, že vládní opatření nebudou mít krátkodobě efekt, pokud se nezačne mnohem víc stavět.

Německo patří mezi země, kde v nájmu žije skoro polovina lidí, druhá polovina bydlí ve vlastním. V Česku a dalších zemích regionu převažuje bydlení ve vlastním, tedy nejčastěji na hypotéku.

V Česku bylo nájemné regulováno do konce roku 2010, ve vybraných velkých městech ještě o dva roky déle. Kvůli obavám z rychlého zdražování se pro účely snadnějšího řešení soudních sporů stát rozhodl zveřejňovat mapy „místně obvyklého nájemného”. S tím ale přestal v roce 2013 po rozhodnutí vlády, podle kterého se ve při sporech má vycházet ze znaleckých posudků, případně doložení nejméně tří srovnatelných nájemných.