„Celosvětově má momentálně jen pár zemí vyšší přebytek rozpočtu,“ řekl Novinkám hlavní ekonom ING pro Německo Carsten Brzeski. Příjmy německého rozpočtu vzrostly o pět procent, zatímco výdaje vzrostly jen o 1,2 procenta. Přebytek odpovídá 2,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP). [celá zpráva]

„Přebytek rozpočtu je výsledkem silného ekonomického růstu díky nízkým úrokovým sazbám a slabému kurzu eura. Zaměstnanost je rekordně vysoká, což vede k rekordním daňovým výnosům a minimálním výdajům na dávky v nezaměstnanosti,“ uvedl Brzeski na dotaz Novinek hlavní faktory, které pomohly vysokému přebytku.

„Kromě toho silná soukromá spotřeba pomáhá vyšším výnosům z výběru DPH. V neposlední řadě se výrazně snižují výdaje na splácení úroků z vládního dluhu díky programu kvantitativního uvolňování Evropské centrální banky (ECB),“ dodal. Program kvantitativního uvolňování má za úkol zvyšováním peněz v oběhu posilovat inflaci, tedy oslabovat euro.

Německý rozpočet těží především ze silného růstu ekonomiky, výdajové zdrženlivosti a levného financování stávajícího dluhu zeměanalytik ČSOB Petr Dufek

Podobné důvody vidí za vysokým přebytkem německého rozpočtu i hlavní ekonom Generali Investments Radomír Jáč.  „Pro zajímavost lze zmínit také vyšší příliv ze zisku Bundesbanky. Za letošní první pololetí šlo o částku 1,9 miliardy eur, což je o 1,5 miliardy vyšší přítok do rozpočtu než ve stejném období roku 2017,“ doplnil Jáč.

„Ke zlepšujícímu se rozpočtovému výsledku napomohly také nízké úrokové sazby, tedy nízké náklady na obsluhu dluhu na výdajové straně rozpočtu. Zde se promítá jak rozpočtová politika samotného Německa, tedy vytváření rozpočtových přebytků v předchozích letech a s tím související pokles veřejného dluhu, tak měnová politika ECB, jež pomáhá udržovat úrokové sazby na kapitálových trzích v eurozóně a výnosy německých vládních dluhopisů na velmi nízké úrovni,“ myslí si Jáč.

Pomohla i vnitropolitická situace

Podle Jáče nízkému růstu výdajů významně pomohla i vnitropolitická situace v Německu. „Mám na mysli formování vlády v průběhu letošního prvního čtvrtletí a následné upřesňování představ o letošním rozpočtu v průběhu letošního druhého čtvrtletí. V této situaci došlo k poklesu výdajů centrální vlády,“ upřesnil.

„Německý rozpočet těží především ze silného růstu ekonomiky, výdajové zdrženlivosti a levného financování stávajícího dluhu země. Německo se extrémně levně financuje na trzích i díky ECB, která skoupila významnou část dluhopisů většiny zemí eurozóny,“ připomněl analytik ČSOB Petr Dufek.

„Když k tomu připočteme, že zadluženost SRN navíc klesá, snižují se i výdaje na obsluhu dluhu,“ dodal.

Carsten Brzeski ještě připomněl, že příjmy státní kasy bývají ve druhém pololetí pravidelně nižší, takže lze očekávat do konce roku ještě mírné snížení přebytku.

Česká vláda hospodaří s deficitem

Zajímavé je, že s výjimkou faktorů týkajících se eura lze mnohé z nich najít i v Česku. I Česká republika se pyšní rekordně nízkou nezaměstnaností a zažívá výrazný ekonomický růst. Přesto v prvním pololetí skončil rozpočet v šestimiliardovém schodku a na konci roku čeká vláda deficit dokonce ve výši 40 miliard korun.

„Samo o sobě hospodařit se schodkem v době slušného ekonomického růstu, nejnižší nezaměstnanosti v historii, vysoké ziskovosti podniků a současně i silného růstu mezd je přinejmenším zvláštní,“ říká k tomu Petr Dufek z ČSOB.

„Především pak s ohledem na fakt, že deficit rozpočtu nejde na vrub investic, ale je důsledkem expanze sociálních dávek a bobtnání veřejného sektoru. Nevím, jak bude Česká republika hospodařit v dobách, až se ekonomice až tak dobře nepovede – a to není tak vzdálená budoucnost. Prozatím se však v případě rozpočtu na budoucnost asi moc nemyslí,“ uzavřel Dufek.