Článek
Země, kterou přivedly na pokraj krachu masivní půjčky a zatajování skutečné výše rozpočtového schodku, je dál silně zadlužená a půjčky bude splácet až do roku 2060.
Podle eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti Pierra Moscoviciho je Řecko na dobré cestě. „Rozsáhlé reformy položily základ pro udržitelné zotavení, a to je třeba rozvíjet a zachovat, aby řeckému lidu jeho snažení a oběti přinesly prospěch,“ citovala agentura Reuters z jeho prohlášení.
Bývalý řecký ministr financí Janis Varufakis to vidí přesně opačně a je otevřeně kritický. Záchranný mechanismus je podle něj „špatný, stabilitu přináší jen zdánlivou, v podstatě řeckou ekonomiku destabilizuje“.
Nahromaděné dluhy podle něj není možné splatit, i když věřitelé už před lety škrtli 107 miliard eur z dluhu. Výše splátek v porovnání s veřejnými příjmy bude podle Varufakise dál odrazovat investory a země z dluhové spirály nevybředne.
Názory, že nejlepší by bylo dluhy smazat, ale věřitelé odmítají.
Chatrná obnova
Řecko aktuálně dluží 322 miliard eur (8,3 biliónu korun). Z toho téměř 204 miliard eur (5,2 biliónu korun) má splácet Evropskému stabilizačnímu mechanismu, do něhož bezmála z třetiny přispívá Německo. MMF dluží Řekové zhruba 32 miliard eur (822 miliard korun), z čehož plyne, že dlužná částka vůči České republice činí zhruba 3,8 miliardy korun.
Alexis Tsipras při projevu na ostrově Ithaka
HDP Řecka poslední roky roste, i když pomalu, ale pořád je o čtvrtinu menší než před krizí a nedosahuje ani 70 procent průměru EU. Také nezaměstnanost klesá, avšak stále je zhruba 20procentní.
Nemusí spěchat
Tím, že opustilo záchranný program, začne si Řecko na svůj provoz půjčovat na trzích z běžných emisí s mnohem vyšším úrokem. Úrok v rámci stabilizačního mechanismu činil necelé procento, ten tržní je aktuálně čtyřnásobný. Dluhy Řecka přitom dosahují 179 procent HDP, což je pořád nejvíc v celé EU.
„Řecké hospodářství je stále chatrné a v případě zhoršení hospodářské situace v Evropské unii hrozí, že země opět upadne do dluhové pasti,“ poznamenal Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.
Ale nemusí být nutně zle. Jak upozornil analytik Cyrrusu Lukáš Kovanda, Atény disponují hotovostním „polštářem“ ve výši přes 20 miliard eur z testovacích emisí a poslední záchranné tranše. Polštář Řekům umožňuje nespěchat s návratem na finanční trhy a zvolit příznivý okamžik. „S tímto polštářem by Atény měly vystačit dva až tři roky,“ uvedl Kovanda.
