V ekonomicky vyspělých státech, jako je například Francie či Nizozemsko, je v některých firmách realitou šestihodinová pracovní doba.

Trendu, kterým se ve světě zabývají firmy, ekonomové i politici jako cestě k větší produktivitě a obraně před nezaměstnaností v éře automatizace a robotizace, se chopily také odbory v Česku pod heslem Konec dlouhé práce. Pokles pracovní doby by se podle nich měl během příštích čtyř let pohybovat v rozsahu 2 až 2,5 hodiny týdně při zachování stejné výše příjmu.

„Není to snění,“ říká předseda nejsilnější odborové ústředny, Českomoravské konfederace odborových svazů, Josef Středula. „V 70 procentech firem, se kterými uzavíráme kolektivní smlouvy, je už zkrácená pracovní doba 37,5 hodiny realitou. Záleží na dohodě, na kondici firmy i na tom, zda v podniku funguje odborová organizace. Proto neprosazujeme uzákonění zkrácené pracovní doby, ale rozumnou dohodu zaměstnanců a zaměstnavatelů,“ uvedl Středula.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) by snížení fondu pracovní doby při zachování mzdy pomohlo zlepšit rodinný život a zvýšit produktivitu práce.

Budoucí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová na tiskové konferenci po jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech

Budoucí ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Těžko si představit, že by se Češi kratší pracovní době bránili. Podle údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) loni pracovali v průměru 40,1 hodiny týdně, respektive 42,5 hodiny s přestávkami. Řada lidí, především živnostníci, ovšem reálně odpracovala více hodin, i když na druhou stranu stále přibývá starších lidí pracujících na zkrácený úvazek.

Je v tom háček

Zkracování pracovní doby má ale i řadu odpůrců. Ti poukazují na to, že nepřináší pokles nezaměstnanosti, naopak zvyšuje mzdové náklady, například proplácením potřebných přesčasů. Nevede ani ke snižování intenzity práce, protože lidé pracující kratší dobu v jednom zaměstnání si přibírají druhá povolání. Soukromé firmy se tak v Česku spíše zaměřují na nabídku flexibilní pracovní doby včetně možnosti práce z domova.

Pokud počet lidí ochotných pracovat roste, klesají mzdyanalýza Raiffeisenbank

„Tu možnost ve firmě máme a já ji občas využiji. Zrovna minulý týden jsem v úterý pracoval jen šest hodin a druhý den zůstal doma, protože se mi už nechtělo trmácet se do práce v tom vedru,“ svěřil se Právu 42letý Pavel, pracující jako administrátor v jedné poradenské společnosti.

Jak však upozorňuje analýza Raiffeisenbank pod vedením Heleny Horské, odbory snižování pracovní doby podmiňují tím, že nesmí zároveň dojít k poklesu mezd. Zaměstnanci by měli dostat stejnou mzdu, ale za méně odpracovaných hodin. Jednu z nejstabilnějších ekonomických pravd, vztah mezi zaměstnaností a růstem mezd, to ale nezmění.

„Pokud počet lidí ochotných pracovat roste, klesají mzdy,“ upozorňuje studie. A když je poptávka po zaměstnancích naopak vyšší, mzdy rostou. Zkrácení pracovní doby pak může teoreticky vést k navýšení zaměstnanosti, čímž ale neporostou mzdy.

Kampaň Konec dlouhé práce tak podle ekonomů vlastně podkopává druhou iniciativu českých odborů Konec levné práce, zaměřenou na vyšší mzdy. [celá zpráva]

OECD již dlouho a opakovaně upozorňuje české politiky na potřebu snižovat náklady práce. Podmínkou efektivního zavádění kratší pracovní doby je ale udržení současné výše hodinové mzdy a další růst té reálné. Stát by mohl současně zavést opatření na omezení přílišného využívání přesčasové práce. Jinak zkracování pracovní doby prakticky ztrácí smysl.