O něco větší výkon mají v současné době větrné turbíny s podílem 54 procent. Větrné a solární elektrárny patří k nejrychleji rostoucím zdrojům energie na světě. Jejich globální instalovaný výkon je oproti roku 2000 vyšší 65krát. Pro dosažení instalace 1 000 GW bylo nutné investovat zhruba 2,3 biliónu dolarů (50,6 biliónu korun). Druhá tisícovka by měla být díky průběžnému zdokonalování technologií zhruba o polovinu levnější.

V Česku se ale v poslední době rozvoj těchto zdrojů téměř zastavil, i když státní energetická koncepce je označuje za nejdůležitější zdroj budoucnosti po jaderné energetice. Tyto dva zdroje by měly postupně nahrazovat výkon uhelných elektráren.

„Solární elektrárny mají v Česku instalovaný výkon okolo 2,1 GW - meziročně přibyly nové projekty hlavně na střechách rodinných domů, celkově jde o několik megawatt,” řekl Novinám Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.

Dodal, že větrné elektrárny mají instalovaný výkon zhruba 0,3 GW - meziročně přibylo 26 MW a to dokončením projektu větrné farmy u Václavic se 13 větrnými turbínami. „Šlo o první nový projekt větrné elektrárny v ČR od roku 2014 a současně jde o druhý největší park v Česku,” upozornil. Potenciál obnovitelných zdrojů v Česku je podle něj přitom obrovský. „Jen střešní instalace solárních elektráren mohou ročně vyrobit tolik, jako jeden temelínský reaktor,“ tvrdí.

Řada politiků včetně prezidenta Miloše Zemana kritizují vysoké dotace na obnovitelné zdroje, které jdou ročně do desítek miliard. Jde především o následek politiky a tzv. solárního boomu v letech 2009 a 2010. Později byla výše podpory u nových projektů snížena a zavedena solární daň. Budovat velké projekty se tak moc nevyplácí. Podle některých odborníků by ale obnovitelné zdroje díky vývoji technologie mohly být v nejbližších letech konkurenceschopné i bez dotací.