Za poslední měsíc se potom z evidence nezaměstnaných odhlásilo přes 13 tisíc lidí. „V řadě regionů je podíl nezaměstnaných osob na historických minimech, především pak v oblastech, kde jsou průmyslové zóny,“ uvedla šéfka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Za dalším snížením stojí sezónní práce

„Česká ekonomika nadále roste a trh práce ovlivňují i sezónní práce, které už jsou v plném proudu. Především ve stavebnictví, v gastronomii a cestovním ruchu, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, lázeňství či těžbě,“ vypočítala Sadílková důvody, proč už i tak rekordní nezaměstnanost nadále klesá.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera faktor sezónních prací obvykle snižuje nezaměstnanost zhruba o 0,2 procentního bodu, což v tomto případě odpovídá celému květnovému poklesu. „Po očištění by tak podíl nezaměstnaných osob již stagnoval na dubnové úrovni,“ dodal.

„Nedostatek kapacit na trhu práce se v květnu dále zvýšil. Počet volných pracovních míst opět překonal své dosavadní maximum a vzrostl z dubnových 267 tisíc na 283 tisíc. V meziročním srovnání je tak v tuzemské ekonomice o 109 tisíc pracovních míst více, to je meziroční nárůst o 63 procent, a o 79 tisíc nezaměstnaných méně, to znamená meziroční pokles o 26 procent,“ připomněl Seidler s tím, že počet volných míst tak od dubna překonává počet nezaměstnaných.

Místa pro maturanty nepřibývají

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda si všímá, že nevznikají nová místa pro lidi, kteří mají alespoň maturitu. „Za poslední rok vzniklo 102 tisíc pracovních pozic, které nevyžadují maturitu, ale jen necelých 7200 pozic, které maturitu vyžadují,“ upozorňuje Kovanda.

„I to dokládá, že český trh práce se výrazně přehřívá, a to zřetelně dominantně v segmentu pracovních pozic s poměrně nízkou kvalifikací. To není z hlediska rozvoje české ekonomiky žádoucí,“ uzavřel ekonom.

Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce
Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území. Rozdílnou metodiku používá Český statistický úřad (ČSÚ).
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.