Prodej 66procentního podílu ve společnosti DESFA je součástí privatizace státního majetku, která patří mezi podmínky třetího záchranného programu pro Řecko.

Řecká vláda prodává ve firmě DESFA podíl 31 procent a největší řecká rafinerská společnost Hellenic Petroleum dalších 35 procent, napsala agentura Reuters. Řecko v loňském roce vyhlásilo nový tendr na 66procentní podíl ve společnosti DESFA poté, co předloni zkrachovala dohoda o prodeji podílu ázerbájdžánské ropné firmě SOCAR za 400 miliónů eur.

Nejvyšší nabídku v novém tendru předložilo konsorcium zahrnující kromě italské firmy Snam rovněž španělskou společnost Enagas a belgickou Fluxys.

Řecko tento týden otevřelo mezinárodní tendr na prodej majoritního podílu v největší domácí rafinérii ropy Hellenic Petroleum. Privatizační agentura oznámila, že prodán bude podíl nejméně 50,1 procenta, zájemci se mohou přihlásit do 18. května.

Třetí největší rafinerie v Evropě

Na prodeji se počátkem dubna dohodli hlavní akcionáři rafinérie, jimž vedle státu jsou společnosti Greece and Paneuropean Oil a Industrial Holding. Jde o jeden z nejlukrativnějších privatizačních prodejů, který Atény mají uskutečnit pro splnění podmínek věřitelů. Vláda má ve společnosti Hellenic podíl 35,5 procenta, po prodeji ji má zbýt podíl 15,5 procenta.

Paneuropean Oil je největším akcionářem rafinérie, drží v ní podíl 45,5 procenta, po prodeji mu má zbýt 15,4 procenta. Vláda ale avizovala ochotu výši svého prodávaného podílu přizpůsobit přání investora. Přesněji budou prodávané podíly definovány později v návaznosti na nabídky vybraných investorů. Současná tržní hodnota Hellenicu je asi 2,6 miliardy eur (téměř 65,7 miliard Kč), firma je tedy třetí největší rafinérií v Evropě, uvedla agentura Reuters.

Atény se snažily prodat také menšinový podíl v největší telekomunikační skupině v zemi OTE, do březnové lhůty se ale nenašel zájemce.  [celá zpráva]

O investice v Řecku má mimo jiné zájem například Čína. Čínská firma už ovládla největší řecký přístav Pireus, který je důležitým uzlem v lodní nákladní dopravě do Evropy.

Banky čeká zátěžový test

Řecko se loni dohodlo na už třetím záchranném programu, ten má skončit letos v srpnu. Země by se pak měla opět pokusit financovat sama na dluhopisovém trhu. Čtyři největší řecké banky se v květnu podrobí zátěžovým testům Evropské centrální banky, aby měly čas na případné doplnění kapitálu.

Řecké banky byly od dluhové krize, která vypukla v roce 2010, třikrát rekapitalizované. Stále je však trápí špatné úvěry v objemu 96 miliard eur (2,4 bilióny korun). Cílem bank je snížit do roku 2019 tuto částku na 65 miliard eur.