Většina oslovených politiků s výjimkou Miroslava Kalouska (TOP 09) ale expremiérovi vzkázala, že důchod nemá být chudinskou dávkou, ale že má seniorům umožnit důstojně žít.

Premiér Andrej Babiš (ANO) představu, že by důchod měl lidi uchránit jen před pádem do chudoby, odmítl. Zdůraznil, že u nás 730 tisíc seniorů živoří na hranici chudoby. „Ne každý měl tu možnost či štěstí si vydělat na vysoký důchod a my se musíme postarat o ně a o kvalitu jejich života. Zvlášť ve vyšším věku náklady na zdraví rostou. Proto také vláda zvyšuje penze,“ řekl Právu.

Průměrný starobní důchod v Česku koncem loňského roku dosáhl 11 850 korun, z toho u mužů 13 076 korun a u žen 10 758 korun. Vláda předpokládá do tří let růst průměrné penze na 15 tisíc korun.

Okamura: Zrušíme neziskovky a je to

Předseda SPD a místopředseda Sněmovny Tomio Okamura obvinil expremiéra Rusnoka z elitářství. „Absolutně s jeho výrokem nesouhlasím. Je to elitářský výrok odtržený od každodenní reality,“ uvedl pro Právo. Hnutí SPD podle něj prosazuje svázání výše minimálního důchodu s výší minimální mzdy, která je dnes 12 200 korun. „Zdroje na takové opatření tu jsou. Nabízí se například přestat financovat z veřejných peněz všechny politické neziskovky, to bychom ušetřili deset miliard,“ řekl Právu lídr SPD.

S Rusnokovým výrokem nesouhlasí ani předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka. „Účel státního důchodu nechápu jako pouhý předstupeň bídy. Stát by měl těm, kteří ve svém produktivním věku pracují a odvádějí daně, zajistit důstojnou výsluhu, která jim umožní vést aktivní život, nikoli pouhé přežívání,“ řekl Právu Chvojka.

Podobná slova volila také první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. „Dá se souhlasit s první částí toho výroku, že skutečně není realistické očekávat, že by důchody byly na stejné úrovni jako platy. Důchod nemá ale v žádném případě znamenat jen zajištění přežití, musí být důstojný, aby z něj člověk mohl spokojeně žít. Neznamená to přežívání,“ podotkla Richterová.

S Rusnokem nesouhlasí ani místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Kolega Rusnok se během svého pobytu ve finančním sektoru ztotožnil s myšlenkou, že bez soukromého připojištění nemá důchodce šanci, aby mu to stát garantoval,“ uvedl Dolejš pro Právo. „Důchod nerovná se chudinská dávka, že každý dostane to minimální, a aby měl to ostatní, tak se musí celoživotně snažit. Těžko řeknete člověku, který je dnes starý, že se měl snažit, protože to už nedožene,“ řekl místopředseda komunistů.

Předseda STAN Petr Gazdík si myslí, že za špatnou situaci ohledně důchodů může minulá vláda, která neřešila penzijní reformu. „Pan Rusnok možná připravuje generaci třicátníků a čtyřicátníků na to, že to tak bude, že upadneme do bídy. Čím později se to bude řešit, tím bude pravděpodobnost na upadnutí do bídy větší,“ řekl Právu Gazdík.

Raději si spořte, vzkázal Kalousek

Pravicoví politici souhlasí s tím, že lidé by si na důchod měli především šetřit a neměli by spoléhat na stát. Poslanec a ekonomický expert ODS Jan Skopeček ale Právu sdělil, že jej expremiérův výrok překvapil.

„Byla to tvrdá věta. Já bych s ní souhlasil, ale jen za předpokladu, že se bude týkat těch, kdo dnes nastupují do práce a začínají ekonomicky aktivní život. Ti mají šanci investovat, mohou se připravit,“ řekl. „Není ale možné hodit přes palubu lidi, kteří dlouhá léta pracovali, a říct jim, že si na důchod mají dominantně našetřit. Stát by však neměl suplovat pojišťovnu,“ dodal.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek s Rusnokovým výrokem souhlasí. Jeho strana takové stanovisko podle něj zastává dlouhodobě. „Důchod hrazený z povinného pojištění je skutečně jen pojistka, aby člověk nespadl do bídy. Nechce-li, aby mu klesla životní úroveň, musí se připojišťovat a spořit na stáří,“ reagoval pro Právo Kalousek. „Je nesmysl si myslet, že současná úroveň průměrného důchodu, která je dnes 40 až 41 procent průměrné mzdy, bude růst. V dlouhodobém trendu bude spíš klesat,“ dodal.