Analýza dat z administrativních budov, průmyslových areálů a systémů veřejného osvětlení sledovala spotřebu ve všedních dnech vždy dva týdny před změnou a dva týdny po změně času. Právě v této době má být úspora energie nejviditelnější. Z analýzy byly vyloučeny státní svátky, protože by mohly data zkreslovat.

Po změně času spotřeba z veřejného osvětlení klesá o 7,2 procenta, v administrativních budovách o 6,2 procenta a v průmyslu o 5,8 procenta. Celková úspora činí 6,1 procenta.

Vliv na jarní snížení spotřeby

Vliv na jarní snížení spotřeby

FOTO: David Ryneš, Novinky

Větší vliv má prodlužování dnů i počasí

Kromě změny času však v těchto úsporách hrají další faktory. Z více než 89 procent se na nich podílí jarní prodlužování dnů. „Pokud bychom představili i grafy zobrazující přechod z letního času zpět na zimní, viděli byste naopak obdobný nárůst spotřeby,” uvedla analýza.

Dalším faktorem, který má vliv na úsporu energií, je počasí. Jeho podíl na úsporách činí 5,6 procenta. Samotné zavedení letního času se na úspoře podílí z 5,3 procenta.

Diskuse o přínosech a možném zrušení

V poslední době se diskutuje o přínosech letního času a jeho případném sdružení. Podle mluvčího Hospodářské komise Miroslava Dira změna času vedle minimálních energetických úspor přináší i dodatečné náklady.

„A to nejen ohledně organizace práce v podobě zvýšené administrativy. Ve dnech následujících po změnách času dochází k vyššímu výskytu pracovních úrazů. Dochází i ke snížení produktivity zaměstnanců vlivem nižšího soustředění a únavy,” řekl Právu s tím, že tyto náklady významně převyšují úspory energií. [celá zpráva]