„Ani přelom roku nepřinesl na českém trhu práce žádnou změnu. Míra nezaměstnanosti zůstala na úrovni 2,4 procenta, což odpovídá průměru posledního čtvrtletí loňského roku,“ řekl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.

Podle dat úřadu práce, který používá odlišnou metodiku, nezaměstnanost v lednu nepatrně stoupla na 3,9 procenta.

„S nástupem jarního období začnou vznikat nová pracovní místa. Velkým problémem české ekonomiky je skutečnost, že tato pracovní místa již není kým obsadit. Firmy by se proto měly orientovat na nové technologie, které budou šetřit lidskou práci. Stát by měl usnadnit vydávání dočasných pracovních víz, která pomohou s dovozem pracovních sil z kulturně příbuzných zemí,” komentoval hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Zaměstnanci podle něj začínají cestovat za vyššími výdělky, což bude v průběhu roku vyvíjet ještě větší tlak na růst mezd.

„Součástí tržního hospodářství je i odcházení méně efektivních firem z trhu. Tento osud potká firmy, které nebudou schopny inovovat svou výrobu a stále vyšší mzdové náklady je doženou ke krachu,“ soudí analytik.

Rozdílná metodika statistických úřadů a úřadů práce
ČSÚ na základě vlastního šetření prováděného v domácnostech měří takzvanou obecnou míru nezaměstnanosti podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO). Výsledek se týká lidí ve věku mezi 15 a 64 lety a počítá se jako poměr nezaměstnaných a ekonomicky aktivních.
Statistické šetření umožňuje podchytit i velkou skupinu lidí bez práce, kteří si práci nehledají, neboť často nevěří, že by ji mohli nalézt.
Eurostat vychází ze stejné metodiky jako ČSÚ, jehož údajů využívá. Rozdíl je jen ve věkové kategorii. Eurostat porovnává nezaměstnanost lidí ve věku mezi 15 a 74 lety.
Čísla statistiků jsou rozdílná oproti údajům úřadů práce. Úřad práce ČR uvádí počet nezaměstnaných registrovaných na úřadu a porovnává ho s počtem všech lidí ve věku mezi 15 a 64 lety, kteří žijí na daném území.