Ministerstvo práce za vlády v demisi premiéra Andreje Babiše navrhlo změnit složení penze, což by se promítlo do valorizace. Podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) by si díky úpravě přilepšili lidé s nízkým důchodem, zásluhovost důchodů by se ale snížila. Lidem, kteří dosáhnou 85 let, by se od příštího roku mohl automaticky zvýšit důchod o tisícikorunu. [celá zpráva]

Zvýšení penze k 85. narozeninám by sice znamenalo výdaje státu navíc, i pravicová opozice je o tom ale ochotná diskutovat. Ekonomové a politici však kritizují změny parametrů směřující ke snížení zásluhovosti.

Pokud bude novela zákona o důchodovém pojištění schválena, pak se zvýší základní výměry důchodu z devíti na deset procent průměrné mzdy, tedy o zhruba 300 korun (záleží na tom, jak porostou mzdy v prvním letošním pololetí). Základní výměra důchodu se od letošního ledna zvedla podle standardní valorizace o 150 korun na 2700 korun. Změnu by tak relativně nejvíc pocítili lidé, kteří pobírají podprůměrné důchody, kdy základní výměra někdy tvoří třeba i polovinu celkového důchodu.

Důchody v Česku
Průměrná výše starobních důchodů v Česku je 11 460 korun.
Medián je 11 344 korun, polovina důchodců pobírá více, druhá polovina méně.
Penzi vyšší než 14 051 korun pobírá v Česku pouhá desetina seniorů a seniorek. Stejný podíl lidí má důchod nižší, než je 8576 korun měsíčně.
Zdroj: Důchodová ročenka ČSSZ, data k 31. 12. 2016

Zásluhovost zjednodušeně odráží, že kdo po dobu ekonomické aktivity více vydělává, pobírá také vyšší důchod. „Navrhované opatření sníží diferenciaci, tedy zásluhovost důchodů, neboť poměr mezi nejvyššími a nejnižšími důchody se poněkud zmenší," uvedlo samo ministerstvo v materiálu pro vládu.

„Český důchodový systém je v mezinárodním srovnání poměrně spravedlivý a rovnostářský, stejně jako celý systém sociální. Dodatečné kroky vedoucí k jeho dalšímu 'narovnávání' už jsou tudíž kontraproduktivní, neboť demotivují úspěšnější, pracovitější a pilnější,“ myslí si hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

„O snížení zásluhovosti důchodového systému se již pokoušely předchozí vlády. Ústavní soud však tyto snahy zastavil, když řekl, že nelze stavět solidaritu nad zásluhovost a důchody musí přinášet přiměřené hmotné zabezpečení. Z těchto důvodů není zřejmé, zda navrhované změny ministerstva práce a sociálních věcí budou konečné,” upozornil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, který se problematikou důchodů dlouhodobě zabývá a vyučuje ji na VŠE.

Ústavní soud v roce 2010 zrušil část zákona o důchodovém pojištění. Kritizoval přitom právě malou zásluhovost penzí, která podle něj vedla k nepřijatelné nerovnosti mezi různými skupinami důchodců.


Je to nic neřešící kosmetická úprava motivovaná získáním politických bodůekonom Cyrrus Lukáš Kovanda

ÚS reagoval na stížnost invalidního důchodce, který měl plat téměř 70 tisíc, dostal ale důchod jen přes 13 tisíc korun, sotva pětinu původního příjmu. Podle něj nešlo o přiměřené hmotné zabezpečení a navíc poukazoval na „naprostou nerovnost” vůči ostatním důchodcům.

V roce 2011 proto v reakci na rozhodnutí ÚS došlo k určitým úpravám v zákoně, mimo jiné tzv. redukčních hranic, aby byl princip zásluhovosti znovu mírně posílen.

Polepší si všichni, tvrdí resort

Ministerstvo práce nyní uklidňuje, že lidé s vyššími důchody si po plánované změně nepohorší. Pokud by byly prostředky na důchody stabilní, po zvýšení základní výměry by zbylo méně na procentní část, valorizace vyšších penzí by tam musely být nižší. Jenže tomu podle dostupných podkladů resort předejde tak, že do systému „doleje” miliardy korun navíc. MPSV samo uvedlo, že při schválení návrhu by tak na důchodech místo 448,5 miliardy korun mohlo být vyplaceno 460,4 miliardy korun, tedy o 11,9 miliardy více.

„Je třeba zdůraznit, že navrhovaným opatřením se přispěje ke zvýšení životní úrovně všech příjemců důchodů, protože všechny vyplácené i nově přiznané důchody budou zvýšeny o procento průměrné mzdy. Zároveň bude provedena standardní valorizace důchodů,” řekl Novinkám mluvčí MPSV Petr Sulek.

Rozdíly se nicméně stejně sníží a lidé, kteří vydělávali málo, si tak i bez zásluhy polepší.

„Dodatečných téměř 12 miliard by mohl být důležitým argumentem při případném sporu před Ústavním soudem, protože díky vyššímu objemu přerozdělovaných peněz bude naplněna zásada přiměřeného hmotného zabezpečení. Samotná diferenciace mezi vyplácenými důchody bude hrát spíše druhořadou roli, protože nacházení adekvátního poměru mezi solidaritou a zásluhovostí je poněkud abstraktní disciplína,“ myslí si důchodový expert Křeček.

Na MPSV si jsou zřejmě určitých rizik ze strany Ústavního soudu vědomi. Na dotaz Novinek, zda se neobávají opětovného zásahu soudu, mluvčí resortu zmínil, že na ministerstvu vytvořili odborný pracovní tým pro důchodovou reformu. „Ten má podle zadání z programového prohlášení vlády předložit návrh řešení, který mimo jiné posílí princip zásluhovosti,” dodal Sulek.

Ekonom: Na vyšší důchody si musíme vydělat

Ekonom Lukáš Kovanda připomněl, že čeští penzisté jsou v kontextu zemí EU nejméně ohroženi relativní chudobou. „Nikdo neříká, že si žijí jako penzisté ve Švýcarsku. Na druhou stranu, v poměru ke zbytku společnosti a v poměru k tomu, nač ekonomika reálně má, se mají adekvátně. Chceme-li vyšší důchody, musíme mít nejprve vyšší mzdy. Chceme-li vyšší mzdy, musíme zajistit výrobu s vyšší přidanou hodnotou a produktivitou,” tvrdí Kovanda.

Podle něj to není tím, že by Češi nebyli pracovití a produktivní, ale protože zde máme poměrně málo center výzkumu a vývoje, málo sídel mezinárodně významných firem a zůstáváme stále převážně „montovnou”.

„Tohle všechno je podstatou toho, proč důchody v ČR jsou stále tak vzdáleny důchodům ve Švýcarsku. Jejich další zglajchšaltování na tom nic nezmění, je to jen nic neřešící kosmetická úprava motivovaná získáním politických bodů,” uzavřel.

Opozice: Neřeší, odkud peníze vezmou

Kritika zní vedle ekonomů i od opozice. „Návrh sice může působit líbivě, ale vnáší do systému výpočtu penzí nespravedlnost. Zvýhodňuje lidi, kteří do systému na sociálním pojištění odváděli méně, tedy popírá základní princip penzijního systému – zásluhovost. Navíc zvyšuje výdaje důchodového účtu a vůbec neřeší, zda si takové kroky může státní rozpočet dovolit nejen letos nebo v příštím roce, ale i v letech následujících,“ řekla Novinkám Markéta Pekarová Adamová, první místopředsedkyně TOP 09.

„Česká republika potřebuje komplexní důchodovou reformu. S takovýmto přístupem se může lehce stát, že za pár let přijde ekonomická krize a i kvůli této politice nebudou dostatečné prostředky na důchody a bude nutné jejich zmrazení, či dokonce snížení,” varovala.

Tyto úpravy podle ní vůbec neřeší zdroje, což označila za nezodpovědné. Hnutí ANO by navíc nemělo dělat zásadní a finančně náročné změny, dokud nemá dojednanou vládu s důvěrou Sněmovny, dodala.

Podle šéfa poslanců ODS Zbyňka Stanjury by se vláda před změnami důchodového systému měla starat o to, aby získala důvěru Poslanecké sněmovny.

„Důchod by měl odrážet to, jak aktivní byl člověk ve svém pracovním životě, kolik vydělával a odvedl na důchodovém pojištění. Snahy o rovnostářský přístup budou spíše demotivovat zaměstnance a živnostníky, aby odváděli na důchodové pojištění více,” řekl Novinkám. „O možnostech zvýšení důchodů po dovršení vyššího věku se můžeme bavit. V tomto věku roste potřeba zdravotní a sociální péče, kterou by měl důchod reflektovat,” dodal Stanjura.