Celkové náklady na zavedení a provoz mýtného systému v letech 2007 až 2016 přesáhly podle NKÚ 24 miliard korun. Ministerstvo dopravy za stejnou dobu vybralo na mýtném 78,5 miliardy korun. Náklady tak dosáhly přibližně 31 procent.

„Tedy na 100 tisíc korun příjmů z mýtného připadlo 31 tisíc korun nákladů na jejich výběr. To je podle NKÚ vysoká hodnota,” uvádějí kontroloři.

Bez zohlednění peněz vynaložených na vybudování mýtné infrastruktury činí pak náklady 24 procent.

Pro srovnání lze uvést, že předchozí kontrola NKÚ zaměřená na mýtný systém ukázala, že v Rakousku, které využívá podobnou technologii jako Česká republika, tato hodnota dosahovala jen 12 procent.

Na vysokých nákladech spojených s mýtným systémem se podle kontrolorů podepsala neujasněnost a časté změny řešení způsobu a rozsahu výběru mýtného. Ministerstvo například podle NKÚ zaplatilo v roce 2008 přes 770 miliónů korun za satelitní rozhraní pro zpoplatnění silnic první až třetí třídy, které ale pro výběr mýtného nikdy nevyužilo.

Dalším důsledkem častých změn bylo také pozdní zavedení evropské služby elektronického mýtného. Měla být v provozu nejpozději v roce 2012, ve skutečnosti ale byla spuštěna o pět let později.

58 miliónů na propagaci

NKÚ ve zprávě kritizuje i prodloužení smlouvy s firmou Kapsch na provozování mýtného systému, k níž došlo v roce 2016. Prodloužení smlouvy formou jednacího řízení bez uveřejnění bylo podle kontrolorů v rozporu se zákonem. Ve smlouvě navíc zůstaly body, které jsou podle NKÚ neopodstatněné.

„Ministerstvo dopravy například nevysvětlilo, proč chce vynaložit 58 miliónů korun na vztahy s veřejností v souvislosti s mýtným systémem, který funguje od roku 2007, a je tedy již všeobecně známou věcí,” píše ve zprávě kontrolní úřad.

Ministerstvo dopravy s většinou závěrů NKÚ souhlasí, řekl mluvčí resortu Tomáš Neřold. „Během deseti let fungování mýtného systému se stát opravdu nechoval moc koncepčně,” připustil Neřold.

Mýto v České republice
Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v ČR vybírá od roku 2007 na více než 1400 kilometrech dálnic a silnic první třídy. Placení mýtného podléhají vozidla s povolenou hmotností nad 3,5 tuny. Vloni zaplatily kamióny v Česku na mýtném rekordních 10,4 miliardy korun. Za celých 11 let svého fungování vybral mýtný systém pro stát od dopravců téměř 88 miliard Kč.
Zdroj: ČTK

Smlouva z roku 2006 měla podle mluvčího ministerstva nedostatky a náklady byly zbytečně vysoké. „Hlavně ale nikdo včas neřešil to, že stát nemá nad systémem plnou kontrolu, a nemůže proto ani žádný mýtný tendr vypsat,” upozornil Neřold.

Tento nedostatek už ministerstvo podle mluvčího napravilo. „Získali jsme kompletní dokumentaci k systému a zlevnili jeho provoz od loňského roku o 27 procent,” podotýká Neřold. Zároveň připomněl, že úřad vypsal soutěž na další provoz mýta.

Do výběrového řízení na správu mýtného systému po roce 2019 se přihlásili čtyři uchazeči - Kapsch, slovenský výběrčí SkyToll, maďarský National Toll Payment Services a německá firma T-Systems. Tendrem se zabývá antimonopolní úřad.