Hlavní obsah

Finský experiment s nepodmíněným příjmem je v poločase, ukazují se trhliny

Novinky, Bohumír Žídek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Je to přes rok, co Finsko začalo v omezené míře testovat takzvaný základní nepodmíněný příjem. Dvouletý pokus se tak dostal za polovinu. Na jeho vyhodnocení je ještě brzy. Již teď lze ale říct, že pokus má nedostatky ve velikosti a složení zkoumané skupiny osob, řekl Novinkám finský ekonom Otto Lehto, který je příznivcem konceptu základního příjmu.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ve Finsku od ledna 2016 testují na 2000 nezaměstnaných nepodmíněný příjem ve výši 560 eur (v přepočtu 14 300 korun) měsíčně.

Článek

Ve Finsku od ledna 2016 testují základní nepodmíněný příjem ve výši 560 eur (v přepočtu 14 300 korun) měsíčně na skupině 2000 nezaměstnaných ve věku 25 až 58 let. Vzhledem k tomu, že experiment potrvá ještě rok, žádná empirická data v tuto chvíli nejsou k dispozici.

Základní nepodmíněný příjem
Základní nepodmíněný příjem (všeobecný základní příjem, univerzální základní příjem, občanský příjem, zaručený příjem) je navrhovaná státem vyplácená pravidelná peněžní dávka, kterou by dostávali ve stejné výši všichni občané bez podmínek a ohledu na zásluhy. Potenciálně by mohl nahradit stávající systém sociálního zabezpečení.

I ze strany těch, kteří jsou myšlence naklonění, je nicméně již teď slyšet kritika způsobu provedení experimentu. „Vzorek je příliš malý, náhodně rozprostřený po celé zemi. Navíc byli všichni účastníci vybráni z řad příjemců dávek v nezaměstnanosti, takže experiment netestuje dopad základního nepodmíněného příjmu na studenty, podnikatele, střední třídu a podobně,“ uvedl pro Novinky ekonom z londýnské King's College Otto Lehto, který je zároveň bývalým předsedou finské pobočky asociace pro nepodmíněný základní příjem BIEN.

Lehto se domnívá, že nedostatky v konstrukci experimentu lze vysvětlit tím, že vláda ve skutečnosti není konceptu příliš nakloněna. „Aktuální plány vlády pro rok 2018 obsahují zvýšení vládního vměšování ve formě zpřísnění podmínek způsobilosti pro nezaměstnané,“ poukázal.

Již dříve podobná kritika zazněla i v článku finských autorů Antti Jauhiainena a Joony-Hermanniho Mäkinena pro New York Times.

„Nicméně je pozitivní, že experiment se velmi blíží ‚čistému‘ základnímu nepodmíněnému příjmu v tom smyslu, že účastníci dostávají stejnou částku každý měsíc a mohou si ji ponechat bez ohledu na to, co se svým životem dále udělají – ať už se nechají zaměstnat, založí firmu, onemocní nebo si vezmou volno,“ doplnil Lehto.

„Daňový systém je nicméně i nadále oddělen od systému dávek,“ podotkl ekonom. „Výsledky tak nebudou měřit, co by se stalo, pokud by došlo k přehodnocení celého systému daní a dávek,“ dodal.

I přesto podle Lehta finský experiment představuje významný milník ve veřejné debatě o konci základního příjmu. „Nicméně zůstává velmi omezený co do ambicí a brzdí ho zvolené parametry. I tak ho vnímám převážně pozitivně, vzhledem k tomu, že od politiků nelze očekávat zázraky,“ uzavřel finský ekonom.

V Česku myšlenku nepodmíněného základního příjmu dlouhodobě prosazuje bývalý politik Vlastimil Tlustý. „Je dobře, že země jako Finsko jdou cestou pilotních projektů. Když proti sobě stojí dvě hypotézy, není nic snazšího než to vyzkoušet,“ řekl v dřívějším rozhovoru pro Novinky. [celá zpráva]

„Uvidíme, kolik z těch 2000 nezaměstnaných začne vydělávat. Pokud to bude pět, je to málo. V případě, že to bude 500 nebo 1000 lidí, funguje to tak, jak předpokládám. Skoro bych se vsadil, že desítky procent lidí pochopí, že k základnímu příjmu dává smysl si vydělat,“ dodal.

ČTĚTE TAKÉ

Anketa

Vidíte v občanském platu budoucnost?
Ano, myslím, že by mnohé vyřešil
48,6 %
Ne, je to slepá cesta
51,4 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 2644 čtenářů.

Reklama

Výběr článků

Načítám