Článek
Zatímco v roce 1950 dosahovala spotřeba obilovin v hodnotě mouky téměř 155 kilogramů na osobu, loni šlo o 115 kilogramů. Meziročně vzrostla spotřeba pšeničné a žitné mouky, krup, ječné krupice, ovesných vloček i pšeničného pečiva. Mírně poklesla spotřeba chleba, trvanlivého pečiva a těstovin.
„Masa jíme o polovinu víc než dřív. Loni se ho zkonzumovalo 80,3 kilogramu, v roce 1950 to bylo 48,6 kilogramu a například v roce 1936 jen 38,1 kilogramu. Meziročně se zvýšila zejména spotřeba hovězího a drůbežího,“ řekl Jiří Hrbek z ČSÚ.
Spotřeba se loni zvýšila i u mléčných výrobků a mléka, a to o 2,1 procenta na 247,5 kilogramu, a zeleniny o 2,9 procenta na 87,3 kilogramu na obyvatele za rok.
Struktura spotřeby ovoce
„Jíme i více ovoce. Loni byla jeho průměrná spotřeba na obyvatele 84 kilogramů, což je o dvě procenta víc než v předcházejícím roce. Je to dáno tím, že jíme více ovoce nejen mírného pásma, ale i tropického,“ dodal Hrbek.
Vybrané potraviny hodnotil ČSÚ i z hlediska soběstačnosti. Pokud je číslo pod sto procent, znamená to, že tyto potraviny částečně dovážíme a naopak.
U mléka činila soběstačnost v loňském roce 117,5 procenta. U másla 88,5 procenta. Soběstačné je Česko například ve výrobě piva nebo produkci hovězího masa. U vepřového masa poklesla soběstačnost ze 104,9 procenta v roce 1995 na loňskou hodnotu 47,7 procenta. U drůbežího se za posledních 25 let snížila ze 115,9 procenta na 63 procent. U vajec je soběstačnost 82,2 procenta, zatímco v roce 1998 byla 110,1 procenta, dodali statistici.