Výsledek tendru na poradce pro dostavbu dálnice D4, ve kterém ministerstvo dopravy jako vítěze vybralo konsorcium tvořené Českou spořitelnou a advokátní kanceláří White & Case, přitom na začátku listopadu zpochybnil druhý účastník v pořadí, poradenská společnost PwC.

Poradce státu pomůže s přípravou další soutěže na takzvaného koncesionáře. Právě ten úsek dálnice ze svých peněz postaví a určitou dobu ji bude provozovat a udržovat.

Stát do výstavby nevloží vlastní peníze, ale výstavbu zcela přenechá soukromému investorovi. Tomu bude platit za bezchybný provoz na daném úseku po sjednanou dobu.

Zahájení stavby v polovině roku 2019

O dostavbě chybějících částí dálnice D4 formou PPP projektu rozhodla vláda v lednu. [celá zpráva] Zahájit stavbu většiny zbývajících úseků D4 plánuje ministerstvo v roce 2019.

Ministerstvo dopravy muselo zadání soutěže původně přepracovávat, aby vyhovělo výtkám Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), na jejichž základě bylo původní řízení zrušeno. ÚOHS ministerstvu vyčetl požadavek, aby firmy doložily účast na podobném PPP projektu.

Podle úřadu byl takový požadavek diskriminační pro tuzemské firmy, neboť se podobný projekt v Česku dosud neuskutečnil.

Při prvním pokusu uzavřela Zemanova vláda nevýhodnou smlouvu

První pokus o využití modelu PPP v Česku však před lety nevyšel. Vláda tehdejšího premiéra Miloše Zemana v roce 2002 rozhodla, že tehdejší dálnici D47 (dnes D1 v úseku Lipník nad Bečvou–Ostrava–Bohumín) vybuduje izraelská firma Housing & Construction formou PPP projektu.

Uzavřená smlouva za 125 miliard korun však byla ale pro stát krajně nevýhodná a následující vláda Vladimíra Špidly ji v březnu 2003 musela vypovědět.

O levnější vybudování D47 se pak jako investor postaralo Ředitelství silnic a dálnic. Úsek nakonec stál 60 miliard korun. Stát však musel Izraelce za zrušení smlouvy odškodnit částkou 600 miliónů korun.