Podle profesora Minforda by Velká Británie měla jednostranně eliminovat veškeré bariéry pro obchod jak s Evropskou unií, tak se zbytkem světa – a to dříve, než dosáhne s EU nebo dalšími partnery bilaterálních dohod.

K 80 miliardám z volného obchodu studie přidává dalších 40 miliard liber (876 miliard korun), které by britská ekonomika mohla získat, pokud by po brexitu proběhla výraznější deregulace.

Evropská celní unie, jejímiž členy jsou všechny státy EUTurecko, na jednu stranu zrušila veškeré bariéry mezi členskými státy. Na druhé straně však členské státy zavazuje k tomu, aby uvalovaly určitá cla a další bariéry vůči některým státům mimo celní unii. Na některé automobily je tak například uvalováno 10procentní clo, podobně cla platí na část zboží z Číny.

Varianty evropské integrace a velikosti evropských ekonomik.

Varianty evropské integrace a velikosti evropských ekonomik

FOTO: Novinky.cz s použitím Bloomberg

Evropská unie
Politická a ekonomická unie 28 států.
Eurozóna
Měnová unie devatenácti států, které přijaly euro.
Evropský hospodářský prostor
Členské státy mají přístup na společný trh výměnou za finanční příspěvky.
Evropské sdružení volného obchodu (EFTA)
Čtyřčlenné sdružení založené na hospodářské spolupráci a vzájemném volném obchodu.
Celní unie
Umožňuje volný pohyb zboží, členské země na sebe neuvalují cla. Společně uvalují cla na dovoz ze třetích zemí.
Schengenský prostor
Oblast 26 států s volným pohybem osob.

Podle Minforda by měla Británie všechny tyto bariéry volnému obchodu odstranit. „Tvrdý brexit je lepší než měkký,” dodal.

Ekonomický institut: Zrušme cla

K podobným závěrům jako Minford dospěla i studie londýnského Institutu pro ekonomické záležitosti. „Množství lidí věří, že nás potká neštěstí, pokud nedosáhneme dohody s EU,“ uvedl ředitel výzkumu Institutu pro ekonomické záležitosti Jamie Whyte pro Sky News.

„Ve skutečnosti bychom mohli jednostranně zrušit veškerá dovozní cla, což by nám zajistilo většinu výhod plynoucích z obchodu, a zároveň bychom mohli vyvážet do EU pod pravidly Světové obchodní organizace,“ dodal s tím, že potom by Británie mohla usilovat o dohody o volném obchodu se všemi svými hlavními obchodními partnery, včetně EU.

Podle institutu Británie může s EU bezcelně obchodovat v případě, že nedosáhne dohody. Stejně tak by měla jednostranně zavést volný obchod s dalšími partnery. Tento krok by měl být doplněn snahou o vyjednání bilaterálních dohod s USA, Kanadou, Austrálií, Novým Zélandem a EU.

V jednání s EU by měla Británie chtít dojednat takovou dohodu, která bude znamenat více volného obchodu. „Zároveň by měla dát jasně najevo, že upřednostňuje neuzavření obchodní dohody před uzavřením špatné dohody,” uzavřel institut.