Režim devizových intervencí, který ČNB zahájila s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro, centrální banka ukončila 6. dubna. [celá zpráva]

Důvodem nárůstu objemu v březnu byl podle dřívějších vyjádření analytiků tlak investorů s blížícím se očekávaným koncem intervencí i údaje o rostoucí inflaci.

ČNB dlouhodobě uvádí, že jí růst devizových rezerv nevadí a není v tomto ohledu omezena žádným limitem. Devizové rezervy ale mohou přivést centrální banku do účetní ztráty, a to kvůli jejich přecenění po ukončení kurzového závazku.

Spekulativní kapitál

ČNB k tomu dlouhodobě dodává, že její hlavní úlohou není vytváření zisku, ale péče o cenovou stabilitu. Z výsledků hospodaření ČNB za loňský rok vyplývá, že v jejím rezervním fondu by měla banka mít i se ziskem 46,5 miliardy korun za loňský rok zhruba 60 miliard korun.

„Během března došlo k bezprecedentnímu přílivu spekulativního kapitálu, protože investoři sázeli na brzké posílení české měny,” uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

„Spekulace podpořil i prezident Zeman, který naznačil, že konec kurzového závazku je za rohem, a také zasedání Bankovní rady ČNB v samotném závěru března,” připomněl Dřímal.