V loňském roce podíl zboží prodaného se slevou poprvé klesl, i když jen o 0,2 procenta. Meziročně se snížila i průměrná sleva, a to o 0,9 procentního bodu na 27,3 procenta.

„Pro obchodníky se tak vytváří šance dávat do svých slevových letáků menší slevy a méně zboží. Tahounem, který naláká zákazníka do prodejny, by do budoucna měla být kvalita zboží,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) Zdeněk Skála ze společnosti GfK.

Bude se zdražovat

Podíl lidí, kteří nakupují podle reklamních letáků obchodních řetězců, se za poslední tři roky snížil ze 40 na 33 procent. Nahrává tomu konjunktura a rostoucí příjmy většiny domácností. Obchodníci ovšem ochoty lidí utrácet využívají ke zvyšování cen.

S postupným úbytkem slevových akcí získávají i v ČR na popularitě privátní značky, tedy levnější zboží, které si obchodní řetězce nechávají vyrábět pod svým logem. Podíl této produkce na výdajích domácností za rychloobrátkové zboží dosahuje nyní v ČR 20,9 procenta, v západní Evropě je však ještě výrazně vyšší.

„Ceny půjdou tak jako tak nahoru. Výrobci budou obchodníky tlačit, aby slevových akcí dál ubývalo, slevy už nebudou tak masivní. Je to přirozený trend, vždyť slevy snižují obchodníkům marže,“ očekává prezidentka SOCR Marta Nováková.

Ke zdražování přispívá podle SOCR i snaha státu o větší regulaci trhu. „Příkladem je novela zákona o významné tržní síle, která je v platnosti několik měsíců a měla zlepšit postavení dodavatelů vůči údajnému diktátu řetězců. Jediným, komu tato novela mohla prospět, jsou velké potravinářské firmy,“ tvrdí Nováková.

Prodejny nejsou dobročinné organizace, měly by generovat zisk.Marta Nováková, SOCR

Jiného názoru je Potravinářská komora ČR. Jak včera novinářům řekl její prezident Miroslav Toman, průměrná přirážka obchodního řetězce u potravin činí po odečtení všech slev 80 až 90 procent ceny dodavatele. Například u mléka je to v průměru asi 60 procent.

„Řetězce nadále tlačí svou cenovou politikou na dodavatele, aby prodávali své výrobky co nejlevněji, pokles cen ale nezohledňují v cenách pro spotřebitele,“ upozornil Toman.

Podle SOCR se však průměrná marže pohybuje u potravin jen kolem dvaceti procent. „Prodejny nejsou dobročinné organizace, měly by generovat zisk,“ zdůrazňuje Nováková.

České domácnosti přitom utrácejí největší část svých výdajů právě v hypermarketech – téměř 33 procent. „Podíl diskontů se od roku 2012 zvýšil z 15,8 na 19 procent. Ztrácejí naopak malé obchody. Za minulé čtyři roky jejich podíl na výdajích tuzemských rodin klesl z 20,8 na 17,7 procenta,“ sdělila na základě svého průzkumu GfK.

Obavy z omezování prodejní doby

Smířit se SOCR nechce ani se zákonem, jímž byl velkým obchodům s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních zakázán prodej o sedmi svátečních dnech.

„Tento zákon o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě, který nabyl účinnosti loni 1. října, považujeme za diskriminační. Spolu se skupinou senátorů jsme na něj podali ústavní stížnost a čekáme, jak Ústavní soud rozhodne. Stát by přece neměl zákazníkům přikazovat, kdy a kde mají nakupovat,“ řekla Nováková.

SOCR se obává, že zákaz prodeje by mohl být rozšířen i na zbývající svátky v roce. „O to usiluje KDU-ČSL. A objevují se dokonce i hlasy, že prodávat by se nemělo ani o nedělích, jak je tomu například v Německu. Tvrzení některých politiků, že to prospěje rodinám, zní sice hezky, ale je velmi naivní,“ prohlásila Nováková.