„Máme nejlepší rozpočet v historii,” pochlubil se Babiš na tiskové konferenci.

Přebytkový rozpočet mělo Česko předtím naposledy v roce 1995, kdy byl přebytek 7,2 miliardy korun. Historicky nejvyššího přebytku dosáhlo Česko doposud v roce 1994, a to 10,4 miliardy.

Na loňský rok byl schválen státní rozpočet se schodkem 70 miliard korun, pro letošní rok je schválen schodek 60 miliard.

Celkové příjmy rozpočtu loni dosáhly 1,28 biliónu korun, celkové výdaje 1,22 biliónu. K přebytkovému hospodaření přispěly úspory na straně výdajů státního rozpočtu, které byly proti rozpočtu nižší o 31 miliard. Stát také díky nízkým úrokovým sazbám ušetřil na obsluze státního dluhu, uvedlo ministerstvo.

Bilance rozpočtu ČR v letech 2008 až 2016

Bilance rozpočtu ČR v letech 2008 až 2016

FOTO: David Ryneš, Novinky

Příjmy rozpočtu byly oproti plánu vyšší o 100,8 miliardy hlavně z výběru daní a pojistného. Podle ministerstva pomohl pokračující ekonomický růst, nízká nezaměstnanost a efektivnější výběr daní.

Stát jako firma? Tohle by ve firmě neprošlo

Ekonomové upozorňují na rozdíl mezi plánem a skutečností v případě loňského roku o 130 miliard.

„Takhle velká chyba by neprošla žádnému z finančních ředitelů firemní sféry. V tomto ohledu tedy stát jako firma rozhodně řízen není,” řekl Novinkám hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Ministerstvo financí podle něj rozpočtuje nadsazené schodky, aby pak „snadno a slavně splnilo plán. [celá zpráva]

Dodal ale, že podobné nadhodnocení výdajů charakterizovalo i rozpočty z uplynulých let, včetně toho na rok 2013, který sestavovala ještě Nečasova vláda.

„Odchylka skutečnosti od plánu státního rozpočtu vzniká kumulací několika příčin a z hlediska daňových poplatníků je lépe akceptovatelná, než kdyby skutečný schodek převýšil plánovaný. To ale nic nemění na skutečnosti, že se finanční plánování ukazuje být slabou stránkou vlády,” myslí si ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zdůraznil přitom, že za odchylku je odpovědná vláda jako celek, a nikoliv jen ministr financí.

Ekonom: Slabé investice, vysoké daně

Podle Štěpána Křečka z Národohospodářské fakulty VŠE jsou jedním z důvodů přebytku rozpočtu nízké státní investice. „Ty byly v roce 2016 o zhruba 50 miliard nižší než v předchozím roce. To je vzhledem k nízkým úrokovým sazbám, kdy nehrozí takzvaný vytěsňovací efekt státních investic, negativní zpráva. Příčinou tohoto stavu jsou zbytečné regulace a nadměrná byrokracie, ve které se již nevyzná ani státní aparát,” řekl ekonom.

Dalším důvodem je podle něj nárůst příjmu z daní i pojistného, což ale také nepovažuje za pozitivní faktor.

„Ukazuje se, že sazby některých daní jsou zbytečně vysoké a mohly by se snížit. Například snížená sazba DPH na úrovni 15 procent je třetí nejvyšší v celé Evropské unii. Podobné je to i u zdanění práce. To je v Česku osmé nejvyšší mezi vyspělými zeměmi OECD,” dodal Křeček.