Článek
Více utratila ČNB za intervence jen při zahájení intervencí v listopadu 2013, a to přes 200 miliard korun.
Podle analytiků musela ČNB více intervenovat kvůli spekulantům, kteří nakupují korunu s očekáváním jejího budoucího posílení. Tlak na posílení koruny k euru, na který musela centrální banka reagovat, tento týden vyvolalo také neúspěšné referendum o změně ústavy v Itálii.
Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Od té doby do konce letošního října intervenovala v objemu zhruba 798 miliard korun.
Konec zřejmě v polovině 2017
ČNB zahájila intervence nákupem eur za zhruba 200 miliard korun. Další intervence byly loni v červenci, kdy ČNB koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu koupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun.
Od listopadu do února byla ČNB každý měsíc na trhu aktivní a koupila eura za dalších 126 miliard korun. Po březnové přestávce se ČNB na devizový trh vrátila znovu v dubnu, kdy intervenovala za téměř 11 miliard korun. Intervence pokračovaly i v dalších měsících, v září pak intervenovala za 99,5 miliardy korun.
Bankovní rada ČNB na počátku listopadu zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.