Podle expertů se většina Čechů na léta strávená se státní penzí sice šetří, ale málo. Nejčastěji si na stáří odkládají částku mezi 500 a tisíci korunami.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí tvoří 95 procent příjmů dnešních penzistů státní penze. Za slušný důchod lze podle názoru některých expertů považovat částku, která se blíží 85 procentům životních nákladů, které měl občan k dispozici ve svém aktivním úseku pracovního života.

„Člověk, jehož životní náklady byly 25 tisíc, by potřeboval pro slušný život v penzi 21 tisíc,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. Průměrný důchod je ale zhruba poloviční, v září letošního roku představoval částku 11 441 korun. Podstatně nižší důchod, než je průměrný, mají především ženy.

Spořit a investovat

Další experti odhadují, že člověk by měl odcházet do penze s naspořenou částkou kolem tří miliónů korun. Ze statistik ministerstva financí ale vyplývá, že na státem podporovaném důchodovém spoření mají dnešní šedesátníci naspořeno v průměru 90 tisíc korun.

Podle odborníků je potřeba brát v úvahu, že životní náklady stále rostou, a to rychlejším tempem, než je prostá valorizace penzí.

Je samozřejmé, že s přibývajícími roky se mění potřeby lidí, jejich nároky. S rostoucí životní úrovní společnosti se mění i představy o stylu života ve stáří. Představa, že by dnešní čtyřicátníci chtěli sedět doma jen nad hrnkem čaje, poslouchat televizi  a drobit zbytky ptáčkům, je naivní. Podle různých průzkumů by lidé v penzijním věku chtěli cestovat, poznávat, věnovat se svým koníčkům. To ale není zadarmo.

Lidé by si podle odborníků měli na stáří systematicky spořit ihned od okamžiku, kdy začnou mít nějaký stabilní příjem.

„Jenže to je problém,“ upozornil finanční poradce František Macháček. „Mladí lidé nejdříve potřebují byt, pak spoří na dobu, kdy partnerka bude na rodičovské, pak na auto, vybavení, dovolené, spoří pro děti. Češi prostě stále na něco spoří. Plat ale většině lidí zajistí pravidelné spoření právě jen na něco konkrétního. Dlouhodobé a systematické spoření na stáří je proto stále odsouváno a vlastně se realizuje pár let před důchodem. To ale naspořit potřebnou částku většinou již nezajistí,“ dodal.

První podmínkou odpovědného vztahu k vlastnímu stáří a ochotě spořit, je schopnost žít s odpovídající finanční rezervou. Češi ale podle průzkumů mají úspory, které představám ekonomů o zabezpečeném stáří příliš neodpovídají.

Pětina obyvatel by z úspor vyžila maximálně měsíc, další pětina pouze tři měsíce, pokud by si bez jakéhokoliv příjmu měla udržet stejný životní styl jako dosud, ukázal například internetový průzkum agentury SC&C pro Českou bankovní asociaci.

Podle doporučení odborníků bychom si ale krátkodobou finanční rezervu měli udržovat ve výši šesti průměrných měsíčních platů, připomíná Helena Brychová, gestorka finančního vzdělávání České bankovní asociace.

Z čeho ukládat

Český problém se jmenuje nízká úroveň platů. Z průměrného statistického platu (na který ale mimochodem nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců), nezaplatíte současně provoz domácnosti, hypotéku a budoucí stáří.

Podle finančních expertů, právě s ohledem na možnosti spoření běžných českých domácností, je významná právě dlouhodobost spoření menších částek.

Další možností je výběr různých investičních fondů, které dokážou úspory zhodnotit. Další experti navrhují zajistit si stáří především tak, že si lidé v aktivním věku pořídí nejen vlastní byt, ale i další nemovitost, kterou mohou následně pronajímat. Pronájem pak dorovná potřebné finance k důchodu.