Z těchto padesáti tisíc pracujících uprchlíků si 30 tisíc našlo místo s povinnými sociálními odvody. „Jde převážně o pomocné činnosti, například v logistice nebo zemědělství,“ řekl Wiese. Někteří migranti si dokonce založili živnost.

Na druhé straně asi sto tisíc uprchlíků je zaregistrováno v evidenci nezaměstnaných. Proces rekvalifikace v oblasti řemesel je pomalejší, než se předpokládalo. Rekvalifikaci má zajistit dvoufázový proces, který by měl uprchlíky dostatečně připravit k zapojení na pracovním trhu.

Odbornou přípravu mělo do roku 2018 absolvovat deset tisíc lidí. V tuto chvíli se jí však účastní jen 1600 lidí. Kromě toho v Německu působí i 2500 vyučených řemeslníků pocházejících z Afghánistánu, Eritrey, Iráku, Íránu, Nigérie, Pákistánu, Somálska a Iráku, kteří přišli ještě před propuknutím uprchlické krize.

Přes polovinu žadatelů o azyl odmítli

Podle Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky v roce 2015 žádalo v Německu o azyl 476 649 lidí, z toho bylo uznáno 48,5 procenta. Status uprchlíka tedy získalo 232 tisíc lidí. Nejvyšší úspěšnost měli žadatelé ze Sýrie (95,8 procenta), Iráku (86,4 procenta) a Eritreje (88,2).

Naopak automaticky německé úřady odmítají žádosti o azyl z Albánie, Kosova nebo Srbska. Aby občané těchto zemí zbytečně nepřetěžovali azylový systém, od ledna pro ně Němci zavedli speciální program pracovních víz. [celá zpráva]

Žadatelé o azyl v Německu v roce 2015 podle země původu
 počet žádostí
úspěšných (%)
1.Sýrie
162 51095,8
2.Albánie
54 7620
3.Kosovo
37 095 0
4.Afghánistán
31 90228,6
5.Irák
29 78486,4
6.Srbsko
16 700
0
7.Makedonie14 131 0,3
8.Neuvedeno
12 16679,7
9.Eritrea10 87688,2
10.Pákistán
8 4728
  Celkem476 649  48,5
 Zdroj: BAMF