Zisky se tak v Česku neinvestují ani nepromítají do vyšších mezd českých zaměstnanců. Zemi tak může v budoucnosti hrozit nedostatek prostředků pro zásadní modernizaci a rozvoj průmyslu a modernizaci celé ekonomiky.

Odliv výnosů firem z ČR je nejméně dvakrát, ale v některých případech i čtyřikrát vyšší, než by odpovídalo ekonomickým podmínkám v Česku a EU. Nejvýraznější je to v energetice a vodárenství, kde je neúměrně vyšší odliv výnosů v porovnání s investicemi. Vyplývá to z analytického materiálu, který se zabývá důsledky odlivu zisků pro českou ekonomiku, jenž zpracoval odbor analýz a informací vlády ČR.

„Odliv kapitálu z ČR je větší než součet přílivu investic a peněz z kohezních fondů EU. Problém není v tom, že je odliv, ale že je čtyřikrát větší, než bývá obvyklé,“ uvedl šéf poradců předsedy vlády Vladimír Špidla.

Rizika jsou reálná

Skutečnost, že firmy odvádějí své zisky mimo ČR, je cenou za kapitál, kterého se nám nedostávalo a který přímé zahraniční investice přinesly. Ze země však mizí až příliš mnoho peněz. Ročně jde o desítky miliard korun. Zahraniční investice nepřispívají k razantní modernizaci technologií více než běžné investice českých firem.

Enormní odliv výnosů z ČR může být pro vývoj ekonomiky rizikový, zejména z pohledu blízké budoucnosti, kdy země bude potřebovat velké prostředky na modernizaci průmyslu, nové technologie, robotizaci, digitalizaci. To vše navíc v době, kdy bude postupně vysychat přísun peněz z evropských fondů.

Odliv kapitálu je čtyřikrát větší, než bývá obvykléšéf poradců předsedy vlády Vladimír Špidla

Prakticky celý růst ekonomiky od roku 2005 je dán expanzí zahraničního sektoru. Objem ekonomiky v domácím vlastnictví v reálných hodnotách od roku 1995 nezaznamenal prakticky žádný růst. Ve stejném období vzrostl objem aktiv v zahraničním vlastnictví sedmkrát, uvádí varující fakta analýza.

Zahraniční firmy dosahují někdy až více než dvacetiprocentní ziskovosti proti evropskému pětiprocentnímu průměru.

Hledat východiska

V mezinárodním srovnání má podle studie Česko třetí nejvyšší deficit výnosů přímých zahraničních investic v poměru k HDP, a to 7,7 procenta.
Výrazný odliv výnosů je vedle energetiky a vodárenství i ve finančním sektoru, kde je ale podle studie i velký objem zpětně investovaného zisku. Obdobné je to také v automobilovém průmyslu.

Analýza navrhuje k debatě i možná východiska změny stavu, kde by zahraniční firmy byly více zapojeny do ekonomiky z pohledu reinvestic. To při vědomí toho, že zahraniční investice jsou pro českou ekonomiku nezbytné.

Podle studie je proto potřebné vytvořit nový udržitelný model ekonomiky, který by nebyl závislý jen na přílivu zahraničních investic. Mezi navrhovaná opatření patří efektivnější regulace některých odvětví, zvýšení mezd v podnicích s neúměrnými výnosy ve vztahu k investicím, omezení účetní a daňové optimalizace nebo harmonizace daňového základu na úrovni EU či zavedení sektorových daní.

Dalším opatřením je vytvoření jednotné technologické výzkumné instituce schopné poskytovat spolupráci s podnikovou sférou – zavést vzdělávací instituce ve spolupráci s firmami.

Peníze pro malé a střední firmy

Velký význam má ale především posílení schopností finančního systému poskytovat peníze malým a středním firmám. V ČR působí zhruba milión podniků, z nichž 99,8 procenta tvoří malé a střední firmy do 250 zaměstnanců, které zaměstnávají více než dvě třetiny pracovní síly ČR.

Podíl malých podniků na přidané hodnotě je srovnatelný s podílem podniků středních a velkých. Dostupnost financování však srovnatelná rozhodně není, upozorňuje vládní analýza.