Proti této svévoli není reálně vykonatelného právního nástroje, i když v zákoně je napsáno ledasco.

Jak potvrzuje advokát z České společnosti pro rozvoj bydlení Marek Novotný, neplatiče lze sice z bytu teoreticky dostat pryč, je to ale na roky tahanic a není známo, že by kdy vůbec k takovému radikálnímu kroku dům v roli věřitele, potažmo soud sáhl.

Když už vedení domu dlužníka zažaluje, obvykle to, co z jeho majetku zbyde, inkasují přednostní věřitelé, například banky, a bytovému domu zůstanou jen právní náklady.

Dvě třetiny doplatí druzí

Dvě třetiny pohledávek v činžácích proto končí tak, že je za dlužníky doplácejí druzí. „Tím se krátí fond oprav, do něhož se ostatní vlastníci skládají. Není téměř domu, kde by nějaký takový dlužník nebyl. Týká se to i lepších čtvrtí, nejen vyloučených lokalit,“ dodal Novotný.

Ví, o čem mluví, zažil to na vlastní kůži. A Česká společnost pro rozvoj bydlení, která je neziskovým spolkem, má díky členskému složení se správou bytového fondu největší praktické zkušenosti. Angažují se v něm představitelé největších uskupení bytových družstev a společenství vlastníků.

Člen SVJ může z pohledu zákona v krajním případě o svůj byt i přijít. Podle paragrafu 1184 občanského zákoníku můžete vlastníkovi nuceně prodat jeho byt, pokud neplní své povinnosti. advokát Marek Novotný

Mnozí lidé si skutečně myslí, že když je dům jejich, nemusí už dál nic platit. „Takže teď, když už nebudeme družstvo, ale společenství vlastníků jednotek, to znamená, že už mi nebudete účtovat žádné poplatky, žádný takzvaný nájem, jak se říkalo dřív?“ dotazoval se před časem jeden ze starších obyvatel na schůzi bytového družstva na Praze 4, které desítky bytů transformovalo do vlastnictví.
Tento muž se alespoň ptal. Jiní na schůze společenství nechodí vůbec a o společné věci se nezajímají.

V některých domech nejsou lidé ani schopni si zvolit fungující statutární zástupce, což bývá živná půda pro neplatiče.

To je jeden z důvodů, proč v jedné ulici vidí člověk některé i starší panelové domy už zateplené s novými fasádami a hned vedle činžáky v původní panelové šedi.

Nařízení už nejsou pro normální lidi

Lidé, kteří se správou domů už léta zabývají, upozorňují, že legislativa, předpisy a požadované formality se staly tak komplikovanými, často nejasnými a protichůdnými, že být statutárním zástupcem v domě, ještě při své práci, je už nad možnosti dokonce i právně vzdělaných lidí.

A do toho ještě aby člověk evidoval, spravoval a vymáhal, co soused odnaproti neplatí do společného fondu a za společné poplatky. Vedení domu sice dlužníka časem i zažalují, protože i musí, ale na společenství vlastníků jednotek často už nic nezbude, protože pohledávky společenství vlastníků jednotek (SVJ) či družstva nejsou přednostní.

Zákon je jen teorií

Ve Sněmovně se sice projednává zákon, který by pohledávky SVJ dostal na obdobnou úroveň pořadí, jako mají banky. Společenství by na bytě uplatnilo zástavní právo, pro případ, že vlastník bytu přestane hradit společné poplatky. Jenže podle právníků je otázka, jak to nakonec s nařízením v praxi dopadne, jestli nebude okleštěno výjimkami.

Lze tedy chronického neplatiče dostat ven, když je byt jeho, nebo nějak na něho uplatnit zástavní právo? „Člen SVJ může z pohledu zákona v krajním případě o svůj byt i přijít. Podle paragrafu 1184 občanského zákoníku můžete vlastníkovi nuceně prodat jeho byt, pokud neplní své povinnosti. Zatím jsem o žádném takovém případu ale neslyšel. Málo se o této možnosti ví a je to věc na několik let,“ popsal Novotný.

V družstvu je to jednoduší

V bytovém družstvu je řešení jednodušší. „V bytovém družstvu nejste vlastníkem. Když družstevník neplatí, je to důvod pro jeho vyloučení z družstva s tím, že poté dostane vyplaceno vypořádání podle svého podílu. Z bytu je ale vystěhován a v praxi se to využívá,“ upřesnil Novotný.

Podle něho se nevymáhá včas a důsledně. Jde o to, že předseda SVJ musí žalovat souseda a ten může předsedu i zastrašovat. Ovšem pokud vedení SVJ pohledávky nevymáhá, tak zase ostatní členové SVJ mohou po členech statutárního orgánu nárokovat, aby takovou pohledávku, kterou nechali u ledu, zaplatili ze svého.

V této souvislosti rada pro lidi kupující byt: právník by měl pohlídat, zda prodávající něco domu nedluží. Pokud ne, prodávající by neměl mít problém zplnomocnit kupujícího k tomu, aby mu to vedení SVJ potvrdilo.