Článek
Coradia iLint má na střeše nádrž s vodíkem a také palivové články. Tato zařízení umožňují přeměnit chemickou energii vzniklou při reakci vodíku s kyslíkem na elektřinu, která pak pohání vlak. Coradia iLint dosahuje až 140 kilometrů za hodinu a s naplněnou nádrží urazí 600 až 800 km.
Vodíkové vlaky nevypouštějí do ovzduší žádné škodliviny. Jedinou „zplodinou“ provozu má být voda. Vodíkové soupravy lze tedy použít jako ekologické náhrady dieselvlaků na tratích, které nejsou elektrifikovány. A takových je i v Německu dost.
Provoz V-vlaků je proti dieselovým také podstatně tišší. Elektromotory jsou relativně tiché, takže slyšet je jen zvuk kol a svištění vzduchu okolo rychle jedoucí soupravy.
Příležitost i pro V-auta a busy
Vodíková coradia se ale kromě pohonu neliší od běžných vlaků, které Alstom vyrábí. Firma proto doufá, že povolovací řízení pro uvedení do běžného provozu nebude komplikované. Němci chtějí zprovoznit první dva prototypy V-vlaků už v prosinci 2017. Do roku 2020 by mělo v Dolním Sasku jezdit na 20 vlakových souprav na vodík. Podle deníku Die Welt však o ně stojí i další spolkové země.
„Zájem oznámili i v Nizozemsku, Dánsku a Norsku,“ řekl listu Didier Pfleger, viceprezident Alstomu pro Německo a Rakousko.
Vodík k pohonu německých vlaků je z chemických provozů, kde vzniká jako odpadní produkt. Výrobci ho už využívají k pohonu aut a busů. Alstom zvažuje i založení velkých závodů na elektrolýzu vody, při níž vzniká kyslík a vodík. Zapojení drah do vodíkového byznysu a stavba podniků na výrobu plynu by mohly odstranit jednu slabinu celého odvětví – nedostatečnou infrastrukturu výroby a distribuce vodíku.
Zatím existují pouze vodíkové lokomotivy k tahu nákladních vlaků. Už před 12 lety zkoušeli prototyp vodíkového vlaku Japonci. A v roce 2006 vyslali Číňané první V-vlak na koleje. Šlo však vždy jen o zkušební prototypy nebo o vlaky, které byly vyrobeny v pár kusech. Coradia iLint má být vlakem vyráběným už ve velkých sériích.