Na vstupy do evidence bude podle návrhu zákona dohlížet sněmovní komise.

„Evidence nebude obsahovat údaje o pohybech ani zůstatcích na účtech klientů, pouze samotnou informaci o existenci účtu,“ řekl ministr financí Andrej Babiš (ANO).

Zákon navrhlo ministerstvo financí po dohodě s ČNB. Podle ministerstva se díky registru sníží riziko úniku informací v citlivých kauzách.

Oprávněné orgány, například policie se souhlasem státního zástupce a finanční a celní správy, totiž nyní při dohledávání informací o existenci bankovních účtů obesílají desítky bank, záložen a dalších institucí. Získat odpovědi pak trvá několik dnů i týdnů. Centrální evidence účtů, jejíž zřízení musí ještě stvrdit podpisem prezident Miloš Zeman, by jim měla umožnit zjištění informace takřka obratem.

Je to státní šmírování, říkají kritici

Zřízení registru kritizovali zejména senátoři ODS a taky Ivo Valenta (za Stranu soukromníků), který mluvil o státním dohledu a o šmírování.

"Bude otázkou času, kdy se budou registrovat zůstatky na účtech a dispoziční práva," řekla Veronika Vrecionová (ODS), která navrhovala s Valentovou podporou zamítnutí normy. Zazněla i varování před možným zneužitím údajů a obchodováním s nimi.

"Můžu ubezpečit, že to není velký bratr, je to věc, která dlouho je potřebná pro orgány, které chrání naši ekonomiku, náš rozpočet," bránil normu Babiš. O plánu se podle něho mluví deset let.

Policie původně chtěla kvůli potírání daňové kriminality zavést registr, který měl obsahovat nejen údaje o existenci účtů fyzických či právnických osob, ale také o tom, kolik je na nich peněz. Proti tomu se ale postavila centrální banka.

Historie údajů bude podle předlohy vytvářena až po zahájení provozu evidence. Data by měla být archivována podle doporučení rozpočtového výboru deset let místo vládou navrhovaných pěti let. Centrální banka bude zveřejňovat celoroční statistické údaje o využívání centrální evidence účtů.