Ve vágně formulovaném vládním dekretu se uvádí, že venezuelské úřady mohou nařídit státním i soukromým zaměstnancům práce v zemědělství na nejméně 60 dní či déle, „pokud to okolnosti budou vyžadovat“.

Podle nařízení z 22. července budou zaměstnanci dál pobírat stejnou mzdu, jakou brali v dosavadním povolání, a nemohou být propuštěni.

AI označila nařízení za nezákonné, prakticky to podle organizace znamená nucené práce. Navíc pochybuje, že by opatření mohlo pomoci.

„Snažit se vážný nedostatek potravin ve Venezuele řešit posíláním lidí na pole je, jako když chcete léčit zlomenou nohu náplastí,“ řekla Erika Guevara Rosas z AI.

Spolehli se jen na ropu

Prezident Nikolás Maduro se uchýlil k vyhlášení stavu hospodářské nouze a využívá dekretů, aby obešel parlament, kde má většinu opozice a s jeho kroky nesouhlasí, píše server.

Venezuela měla kdysi slušně fungující zemědělství, ale socialistický režim se po nástupu Huga Cháveze v roce 1999 stále víc spoléhal na ropný průmysl a dovoz potravin ze zahraničí. Do zemědělství příliš neinvestoval.

Po prudkém propadu světových cen ropy Venezuela nemá dost peněz. V obchodech chybí základní potraviny či hygienické potřeby.

Po vzoru Kuby

Venezuelci z pohraničí masově vyrážejí na nákupy do Kolumbie či Brazílie, pokud zrovna nejsou uzavřené hranice. [celá zpráva]

Zemi trápí hyperinflace v řádu stovek procent a Mezinárodní měnový fond očekává, že HDP země letos klesne o deset procent.

CNN přirovnává opatření prezidenta Madura ke strategii komunistické vlády na Kubě, když v 60. letech posílala Kubánce pracovat na třtinové plantáže. Snažila se tak obnovit produkci cukru, která poklesla v důsledku zavedení amerického embarga na dovoz kubánského zboží.