"Po vyhodnocení plnění minských dohod se Rada (Evropské unie) rozhodla prodloužit sankce o dalších šest měsíců do 31. ledna 2017," uvedla EU na svém webu s odkazem na neplnění minských mírových dohod o konfliktu na Ukrajině

Minské dohody stanovily cestu k diplomatickému urovnání konfliktu a zahrnují mimo jiné zastavení palby, stažení těžkých zbraní, amnestie, provedení ústavních reforem na Ukrajině či uskutečnění místních voleb v Donbasu. Příměří je ale nadále porušováno i za použití těžkých zbraní. .

Unie svá hospodářská omezení považuje nikoli za cíl politiky, ale především za pobídku Ruska ke změně chování a přístupu k řešení krize na Ukrajině. K podobnému kroku přistoupily také Spojené státy a další země.

Ruské ministerstvo zahraničí označilo prodloužení sankcí za nelegitimní a krátkozraké.  „Považujeme za absurdní spojovat diskriminační opatření proti Rusku, které není stranou v domácím ukrajinském konfliktu, s respektováním minských dohod," zdůraznilo prohlášení.

Sankce jsou zaměřené na některé výměny s Ruskem ve finančním odvětví, odvětví energetiky a obrany a na zboží pocházející z Krymu a Sevastopolu. Rusko v odvetě zavedlo embargo na dovoz většiny druhů potravin ze zemí EU.