Litva se na arbitrážní soud ve Stockholmu obrátila v říjnu 2012 a tvrdila, že jí Gazprom v letech 2004 až 2012 účtoval příliš vysoké ceny za dodávky plynu.

Firma se podle litevského ministerstva energetiky při koupi podílu v litevské plynárenské firmě Lietuvos Dujos v roce 2004 zavázala, že bude dodávat plyn za "náležitou cenu". Později však provedla změny ve výpočtu, což dodávky zdražilo.

Arbitrážní soud ale dospěl k závěru, že pojem "náležitá cena" je příliš vágní, takže na jeho základě nelze přiřknout nárok na odškodné.

Ceny klesly díky konkurenci

Litevský ministr energetiky Rokas Masiulis podle agentury Reuters upozornil, že Gazprom byl nucen dodávky plynu výrazně zlevnit, jakmile Litva začala dovážet od konkurence zkapalněný zemní plyn (LNG). Poukázal rovněž na to, že ceny plynu pro litevské domácnosti od roku 2012, kdy země podala na Gazprom stížnost k soudu, klesly o více než 40 procent. Litva předpokládá, že dovoz LNG z Norska letos překoná dodávky ruského plynu z plynovodů.

Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. Firma je klíčovým dodavatelem plynu pro řadu evropských zemí, včetně České republiky.

Gazprom viní Evropská komise

Evropská komise loni Gazprom obvinila ze zneužívání dominantního postavení na trhu ve střední a východní Evropě. Komise uvedla, že ruská firma znemožňuje konkurenci na trhu se zemním plynem v osmi zemích regionu včetně Česka.

Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Polsku a Bulharsku Gazprom podle Komise účtoval nepřiměřeně vysoké ceny. Ruský podnik ale obvinění odmítl s tím, že postrádají právní i ekonomické základy.