Součástí nemovité kulturní památky je kostel Zvěstování Panny Marie, vyzdobený v u nás vzácném beuronském stylu. V Praze je takový jen blízký klášter Sacré Coeur, bývalý emauzský klášter a kostel sv. Rodiny v Řepích. Ve sv. Gabrielu se stále konají mše v latině.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

ČP už loni avizovala, že smíchovský areál hodlá prodat v elektronické aukci. Zahájila totiž prodej nepotřebného majetku, pozemků, budov.

„Prodej bude realizován transparentně a otevřeně formou elektronické aukce, přičemž vyvolávací cena bude stanovena znalcem. Zahájení prodeje bývalého kláštera sv. Gabriela bude publikováno na webu České pošty,“ odpověděla Právu na dotaz šéfka komunikace ČP Eva Krejčí.

Petice proti prodeji

Pokud by se obchod zdařil, může na něm vedení státního podniku utržit stamilióny korun. Mnozí zaměstnanci ale nechápou, proč je zhruba po století poštovní správy klášter náhle zbytným majetkem. Petice má žádat, aby byl bývalý klášter z takového seznamu vyškrtnut.

Prodej bude realizován transparentně a otevřeně formou elektronické aukce mluvčí ČP Eva Krejčí

Zaměstnancům, kteří proti vedení nedávno protestovali, vadí, že mají jen zprostředkované informace. Věděli by, co s prázdnými budovami, kde je jen depozitář Poštovního muzea. Jiné reprezentativní prostory pošta nemá a zbavila se i pražských ubytoven.

„Pošta má 30 tisíc kmenových zaměstnanců, další tisíce na dohody. Nemá v Praze jediné lůžko pro zaměstnance, kteří přijedou do metropole za kulturou, na dovolenou, strávit víkend, na pošťácká či odborová setkání,“ postěžoval si Právu jeden ze zaměstnanců.

Ač redakci sdělil své jméno, uvedl, že se obává šikany, pokud by bylo zveřejněno. Vadí mu, že zaměstnanci se o záměrech státního podniku nic nedozvědí. „A nevím, jaký mandát k prodeji má současný management, když se v posledních deseti letech vystřídal asi pětkrát,“ dodal.

Klášter od jeho vzniku za Rakousko-Uherska a krátce poté obývaly benediktinky. Poté připadl státu a Poštovnímu muzeu. O beuronský kostel se benediktinky při stěhování do Německa v roce 1919 postaraly věcným břemenem. „Kostel bude dále používán k sakrálním účelům, čili věřící budou dále docházet,“ popsal ČT rektor kostela Stanislav Přibyl.

Beuronští umělci se na přelomu 19. a 20. století věnovali architektuře, sochařství či malířství. Využívali geometrický styl, aby jím tvořili symboly, převzali od raných křesťanů zářící barvy. Do současnosti v Evropě přetrvalo osmnáct klášterů z původní beuronské kongregace. Styl ovlivnil mnohé význačné architekty, Josipa Plečnika, Antoniho Gaudího i našeho Jana Kotěru.