Článek
Mravokárci zvedají v hrůze prst, poukazují na to, že těch dvaadvacet miliard obsahuje i peníze, které lidé získali jako sociální podporu či dávky, utratili je ale za něco zcela jiného.
Důsledky užívání drog, léčba různých závislostí stojí společnost zbytečně stamilióny, upozorňují. Tzv. metanolová aféra, která otřásala společností, před několika lety kromě ztrát pro státní pokladnu představovala zbytečně ztracených na padesát životů. Z peněz z tzv. černé ekonomiky se neodvádějí žádné daně.
„Peníze z neřestí přes všechna mravní hlediska reálně ve společnosti existují,“ řekl Právu finanční poradce František Macháček.
„Nakonec různými cestami končí v ekonomice, nakupuje se za ně zboží, musí se s nimi počítat. Tyto prostředky zvyšují objem národního bohatství a výkonnost ekonomiky, protože se zahrnují do odhadů bohatství státu,“ dodal.
V příjmech jsou dva bilióny ročně
Stále víc ekonomů, politiků i sociologů začíná pozorně sledovat hospodaření českých domácností. Peněženkami českých občanů totiž projde podle ekonomů ročně oficiálně přes dva bilióny korun čistého. To jsou mzdy a platy, penze, sociální dávky, příjmy z úroků atd.
Jen na penzích se vyplatí přes 20 miliard měsíčně. Vedle toho mají Češi příjmy z tzv. šedé a černé ekonomiky, kdy příjmy nejsou evidované, neplatí se z nich daně. Tady se rovněž točí miliardové sumy.
Češi mají navíc, potvrzují ekonomové, na bankovních účtech dva bilióny korun, tedy skoro takovou částku, která by téměř postačila na dva státní rozpočty ČR.
Kam s penězi
Současně mají od bank a finančních institucí půjčeno přes 1,2 biliónu korun, což je zhruba jeden státní rozpočet. Kam všechny peníze půjdou, za co se utratí, nebo zda většinu uloží, může přímo ovlivnit ekonomiku země. Když lidé z obav z nezaměstnanosti šetří, neutrácejí, doplácejí na to podniky, kterým neubývá zboží.
Když neumí rozumně hospodařit hodně lidí, přestává to být jen osobní problém
Za co lidé utrácejí nebo proč šetří, vypovídá o politické náladě, optimismu či pesimismu společnosti, životním stylu, ale i právním stavu země, morálce, schopnosti vybírat daně, shodují se sociologové.
„Když neumí rozumně hospodařit hodně lidí, přestává to být jen osobní problém,“ řekl před časem při rozboru analýz finanční gramotnosti exministr financí a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
„Ekonomika domácností nabývá v Česku stále většího významu a je dobře, že si to uvědomují ekonomové, politici, sociologové. Nejde totiž jen o nějaké nákupy,“ upozorňuje ekonom Karel Hlavatý.
Rozhodující je, do čeho rodiny investují – zda do vzdělání, do rozvoje svých pracovních schopností, do rodinných farem.