Mezinárodní organizace práce stanovila v roce 1997 věkovou hranici, od kdy lze pracovat, na 14 let. Bolívie tuto dohodu ratifikovala.

Bolivijský prezident Evo Morales už dal najevo, že snížení věku podporuje, i když zdůraznil, že je proti zneužívání děti v práci. Dodal však v „těchto dobách jsou děti povinny pracovat“. Důvodem je, že mnohé rodiny jsou závislé na příjmech pracujících dětí.

„Naneštěstí jsou tu mezinárodní konvence, děti si stěžovaly na úmluvu Mezinárodní organizace práce a já chci, aby Mezinárodní organizace práce si uvědomila, že neuznává úsilí děti, které pracují z rodinných důvodů nebo kvůli tomu, že osiřely,“ řekl Morales a zdůraznil, že sám prodával na severu Argentiny zmrzlinu už jako sedmiletý.

Děti: Chceme pracovat, ale za jasných podmínek

Mladistvý Rodrigo Medrano Calle, který zastupuje Jednotu bolivijských pracujících chlapců a dívek, snížení věkové hranice podporuje, ale chce, aby pro práci dětí byly stanoveny jasné podmínky: „Jestliže bude přijato to, co navrhujeme (tedy snížení věkové hranice), pak my budeme ochráněni. Práce bude dobrovolná a ani naši rodiče nás nebudou moci nutit pracovat.“

Podle studie Bolivijského národního institutu z roku 2008, pracovalo v té době asi 850 000 bolivijských chlapců a dívek. Do práce bylo zapojeno 28 procent dětí ve věku od pěti do sedmnácti let, přičemž 87 procent z nich dělalo práce, které ohrožovaly jejich fyzické i psychické zdraví.