Tržby ČEZ v prvním pololetí dosáhly 113,1 miliardy korun a zůstaly tak na úrovni loňského roku. Provozní zisk společnosti před odpisy (EBITDA) činil 49,2 miliardy korun, což je o 1,9 procenta více než ve stejném období loňského roku.

"Jsem rád, že se nám i v tomto pololetí dařilo čelit nepříznivým trendům v evropské energetice a že ČEZ má stále relativně nízkou míru zadluženosti," uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. "Nám se zatím daří vypořádávat se s nastalou situací hledáním vnitrofiremních úspor, přestože tlak na nás je veliký a situaci nepomáhají ani měnící se regulatorní podmínky v jihovýchodní Evropě," doplnil.

ČEZ zasáhlo letos v březnu sedmiprocentní snížení ceny energií pro odběratele v Bulharsku, které šlo pouze na úkor distribučních společností. ČEZ zajišťuje distribuci zhruba na třetině bulharského území. Od počátku srpna se pak ceny znovu snížily. V Rumunsku, kde ČEZ vlastní rozsáhlý větrný park, pak regulační úřady rozhodly o snížení výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Odchod z Albánie se vyplatil

Už v prvním čtvrtletí ČEZ ukončil působení v Albánii, kde ztratil kontrolu nad svou dceřinou společností CEZ Shpërndarje. Kvůli zmařené investici zahájila energetická společnost proti Albánii mezinárodní arbitráž. Z účetního hlediska se ale ukončení působení v této zemi projevilo ve výsledcích ČEZ kladně, účetní zisk činil 1,8 miliardy korun.

Hospodaření ČEZ negativně ovlivňuje klesající cena elektřiny na evropských burzách. Dalším negativním faktorem je nižší příděl emisních povolenek pro výrobu elektřiny. ČEZ se snaží bránit poklesu zisku tím, že slučuje své dceřiné společnosti s cílem zlepšit celkovou efektivitu.

Faktory, které stály za zvýšením čistého zisku společnosti, se promítly do jejího hospodaření už v prvním čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí se naopak čistý zisk meziročně snížil o 16 procent na 10,8 miliardy korun. Tržby ve druhém čtvrtletí ale meziročně vzrostly o 1,7 procenta na 53,1 miliardy korun.