Vedení městské části tlačí lidi do odkupu pozemků pod jejich domy, přestože mají na pozemky platné nájemní smlouvy. Ty s nimi Praha 4 na začátku 90. let v rámci privatizace bytů uzavřela na 99 let s tím, že je lze vypovědět jen v případě porušení smluvních podmínek, které si radnice tehdy sama stanovila (například neplacení nájemného či při změně právní subjektivity).

Současné vedení městské části Praha 4 (koalice ODS a ČSSD), kterou nyní finančně vyčerpává miliardový přesun radnice do objektu polikliniky Budějovická i další kritizované výdaje, se ale snaží obyvatele tisícovky bytů prostřednictvím písemných výzev donutit, aby si pozemky pod nimi buď odkoupili za cenu podle cenové mapy, anebo uzavřeli nové nájemní smlouvy. Podle nich by ale za pronájem pozemků platili desetkrát až třicetkrát víc než dosud.

„Přístupem radnice jsem šokovaný. Moji maminku a její sousedy tlačí do drahého odkupu pozemků, na které mají ještě na 70 let platnou nájemní smlouvu za víceméně symbolickou částku,“ řekl Právu čtenář z Prahy 4.

Smlouvy nelze podle právníků jen tak vypovědět 

Radnice s odkazem na cenovou mapu této lokality požaduje přes 6000 Kč za metr čtvereční. Například za pozemek o ploše 600 metrů čtverečních by tak obyvatelé domu nad ním měli podle radnice zaplatit celkem 3,6 miliónu Kč. Pokud je v domě deset bytů, každá rodina by měla zaplatit v průměru 360 tisíc Kč.

Podle oslovených právníků jsou ale nájemní smlouvy těchto lidí s městskou částí „platné a při dodržování podmínek v nich uvedených vypověditelné v podstatě jen dohodou“.

Vyhrožování výpovědí je ze strany radnice nemravné a v mnoha případech i v rozporu se zákonem.Petr Štěpánek, zastupitel Prahy 4 za Stranu zelených

„Lidé v 90. letech zakoupili od radnice domy za jasně stanovených podmínek, jejichž součástí byl právě i nájem pozemků pod domy na 99 let. Benefitem obyvatel byl zisk bytu za cenu nižší než tržní, profitem radnice hotovost, které byl v transformující se ekonomice nedostatek. Dnešní jednostranné vypovídání smluv či vyhrožování obyvatelům domů výpovědí je ze strany radnice nemravné a v mnoha případech i v rozporu se zákonem,“ kritizuje současný postup vedení radnice zastupitel za opoziční Stranu zelených Petr Štěpánek.

V případě jednoho domu, u kterého došlo v průběhu let ke změně právní subjektivity, už radnice smlouvu jeho obyvatelům dokonce vypověděla a pozemek bez dohody s nimi nabízí komukoliv k prodeji, takže obyvatele domu může přeplatit jakýkoliv spekulant.

V drtivé většině ale smlouvy podle právníků i opozičních politiků platí a jsou jednostranně nevypověditelné. „Radnice navíc při prodejích trvá na tržní ceně, zatímco v případě směny pozemků na Kavčích horách nebo v případě plánovaného prodeje činžovního domu v Křesomyslově ulici tržní cenu zcela ignoruje a prodává nevýhodně,“ upozornil Štěpánek.

V dopisech, které má Právo k dispozici, radnice lidem tvrdí, že se domáhá prodeje pozemků kvůli změnám, které má od ledna přinést nový občanský zákoník. Navíc se odvolává na judikát Nejvyššího soudu z roku 2007, který říká, že nájemní smlouvu uzavřenou na dobu přesahující obvyklou délku lidského života je možné v určité situaci považovat za smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, kterou lze kdykoli kteroukoli ze stran vypovědět s tříměsíční výpovědní lhůtou.

„Na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu dochází ke změně, a proto městská část Praha 4 v listopadu loňského roku rozeslala výzvu majitelům bytů a domů s dotazem, zda chtějí pozemek pod svým domem a související pozemky koupit, anebo na ně uzavřít novou nájemní smlouvu,“ sdělil Právu bez bližších informací mluvčí radnice Jiří Bigas.

Bydlí tam hlavně senioři a mladé rodiny

Podle tří oslovených právníků však nejsou tato tvrzení radních právně ani eticky obhajitelná. Z právního pohledu už jen proto, že zmiňovaný judikát se týkal sporu kolem nájemního vztahu dvou fyzických osob. Městská část, která na základě svých podmínek s lidmi nájemní smlouvy před dvaceti lety smlouvy uzavřela, je ale právnickou osobou a byli do ní sdruženi zpravidla i vlastníci bytů. Argumentace novým občanským zákoníkem je podle právníků z pohledu stávajících smluv také zcela irelevantní.

„Doporučuji, aby nájemníci zahájili s vedením radnice jednání a pokusili se s ní domluvit na přiměřené ceně,“ řekla Právu advokátka Ivana Weigandová, která některé nájemníky zastupuje.

Pro většinu z těchto rodin by tržní ceny byly podle ní „likvidační“. „Většinou jde totiž o důchodce či rodiny s malými dětmi,“ poznamenala právnička s tím, že ceny stanovené podle cenové mapy může radnice v případě smysluplného zdůvodnění snadno snížit. „Měla by přihlédnout například i k tomu, že dotčené pozemky slouží výlučně majitelům bytů a nelze je nijak komerčně využívat,“ dodala.

Pozici nájemců pozemků v Praze by měla podle opozičních zastupitelů posílit změna občanského zákoníku, podle níž od ledna 2014 bude budova součástí pozemku, a v případě, že vlastníci budou rozdílní, budou mít ze zákona vzájemně předkupní právo.

To srazí cenu pozemků již zatížených domy. Skutečná tržní cena je tak podle zástupců obyvatel Prahy 4 už daleko nižší než tržní cena pozemku ve stejné lokalitě nezatíženého cizí nemovitostí.