Článek
České republice studie vytýká přílišnou byrokratičnost v kombinaci s velkým množstvím prostředků, s nimiž je možné volně nakládat, což ztěžuje justiční i veřejnou finanční kontrolu. Společně s Poláky jsou na tom Češi podle ní v této skupině nejlépe a blíží se situaci na Slovensku a v Maďarsku, které autoři zařadili do vyšších z celkem čtyř skupin.
Podle zjištění členů výzkumného týmu z Hertie School of Governance se nedostatek peněz v důsledku krize promítl ve většině jihoevropských států do větší čistoty při zadávání veřejných zakázek.
Autoři pod vedením Aliny Mungiuové-Pippidiové vidí důvody v politice rozpočtových úspor. Ta podle nich sehrála pozitivní roli v celé EU, neboť se zmenšily sumy, které mohli politici z vlastní vůle a často i bez ohledu na evropská pravidla o vypisování veřejných zakázek rozdávat.
Za státy nejméně náchylné ke korupci studie označuje Německo, Francii, Velkou Británii, země Beneluxu a Skandinávie, Rakousko a Maltu.
Unijní nováčky většinou zařadil do poslední skupiny států, které mají s korupcí největší problémy. Mezi ty podle německých odborníků patří Česko, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Lotyšsko a Řecko.
| Rozdělení zemí EU podle ohrožení korupcí | |
|---|---|
| skupina | státy |
| A (vysoká úroveň prostředků proti korupci, málo příležitosti k ní) | Rakousko, Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Lucembursko, Malta, Nizozemsko, Švédsko, Malta) |
| B (vysoká úroveň prostředků proti korupci, hodně příležitostí k ní) | Estonsko, Litva, Maďarsko, Kypr |
| C (slabá úroveň prostředků proti korupci, málo příležitostí k ní) | Itálie, Španělsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko |
| D (slabá úroveň prostředků proti korupci, hodně příležitostí k ní) | Polsko, Česko, Lotyšsko, Bulharsko, Rumunsko, Řecko |
| Zdroj: Hertie School of Governance | |