Impozantní sumu ve výši tehdejších 430 tisíc zlatých dukátů – každý vážil 3,5 gramu – si od polské královny Bony Sforzy (1518-1557), druhé manželky polského krále Zikmunda I. Starého, půjčil španělský král Filip II. (1556-1598). Financoval tak válku mezi Španělskem a Francií o kontrolu nad Neapolským královstvím.

V 18. století se Polákům podařilo získat zpět desetinu půjčky, avšak 387 tisíc zlatých dukátů, v přepočtu 235 miliónů zlotých (1,4 miliardy korun) Madrid nikdy nesplatil. Poznaňski se už obrátil na vládu premiéra Donalda Tuska se žádostí, aby požádal Španělsko o uhrazení dluhu. Zároveň uvedl, že suma tehdy značně převyšovala roční příjem království.

Nedobytná neapolská suma

„Pokud bych započítal úroky za 450 let, pak bychom se dostali k astronomické částce,“ řekl. Právníci, oslovení polskými médii, jsou ovšem v otázce vymožení dluhu samozřejmě krajně skeptičtí.

Poznaňski tvrdí, že akcí chce hlavně varovat polské politiky před nedozírnými následky půjček.

„Dobře si uvědomuji, že můj požadavek se může zdát podivný, ale byl bych rád, kdyby přinutil politiky skutečně přemýšlet o půjčování peněz jiným zemím,“ napsal na svém webu.

Někteří historikové soudí, že Filip II. nechal Bonu, která de facto vládla za manžela, otrávit, aby se splácení vyhnul. Archaická polština znala dokonce výraz „neapolská suma“ pro označení nedobytných dluhů.